Sdružení národů jihovýchodní Asie ASEAN je regionální organizace založená v roce 1967. Sdružuje deset států jihovýchodní Asie s cílem podporovat mír, stabilitu a hospodářský růst v regionu. Její členové spolupracují v obchodu, bezpečnosti, vzdělání, kultuře. ASEAN hraje klíčovou roli v regionální integraci a budování jednotného trhu a výrobní základny.

Funkce ASEANu je v této době důležitým aspektem obchodních vztahů právě v Jihovýchodní Asii. Členské státy jsou vyzývány z různých směrů, aby na aktuální situaci reagovaly utužením právě vnitřních vztahů a trh ASEAN (až 650 miliónů potencionálních klientů) na tuto situaci připravily. Filipíny jsou aktivním členem ASEAN a jejich politika se aktivně tímto směrem ubírá. Třeba v případě, že česká společnost je schopna deklarovat více než 30% výrobu právě ve členské zemi ASEAN, má bezcelní vztah v tomto sdružení. 

„V situaci, kdy USA zavedly sankční cla, se musí ekonomiky ASEAN zdržet odvetných opatření poté, co Trumpova administrativa uvalila minimálně 10% clo na všechny země vyvážející do Spojených států," apeluje vedoucí výzkumný pracovník Institutu pro ekonomický výzkum ASEAN a východní Asie (ERIA) Venkatachalam Anbumozhi. 

Anbumozhi nedávno napsal, že Asie, zejména ASEAN, by se neměla zapojovat do celních sporů, ale měla by se zaměřit na domácí reformy, posílení regionální spolupráce a investice do odolných dodavatelských řetězců.

„Zavedení cel se na první pohled může zdát jako účinný a vlastenecký způsob ochrany domácího průmyslu a pracovních míst," připustil Venkatachalam: „Ve skutečnosti však taková ochrana často vede k sebeuspokojení. Odvětví chráněná cly ztrácejí motivaci k inovacím a přizpůsobování se. A co hůř, cla téměř nevyhnutelně vyvolávají odvetná opatření, která přerůstají v obchodní války, jež škodí všem." Venkatachalam dále rozvíjí myšlenku, že uměle nadsazené ceny v důsledku dovozních cel podporují neefektivitu. Nakonec klesá poptávka spotřebitelů, trhy se zmenšují, podniky krachují a pracovní místa jsou ztracena na všech stranách.

V odvážném pokusu o obnovení americké ekonomické dominance oznámil americký prezident Donald Trump novou vlnu sankčních cel na dovoz prakticky od všech obchodních partnerů. Podle tohoto plánu hrozí Číně 54% clo, následují Kambodža (49 %), Vietnam (46 %), Myanmar (45 %), Srí Lanka (44 %), Bangladéš (37 %), Thajsko (36 %), Indonésie a Tchaj-wan (32 %), Indie (29 %), Jižní Korea (25 %) a Japonsko a Malajsie (24 %). Sazba Filipín je stanovena na nižších 17 %, zatímco Singapur čelí základní 10% celní sazbě.

Vyšší cla vstoupila v platnost 9. dubna. Venkatachalam poznamenal, jak mnoho vlád instinktivně reagovalo recipročními cly, včetně Číny, EU, Kanady, Mexika, že odvetná opatření nemusejí být nejlepší nebo jedinou schůdnou reakcí. „I když je impuls k odvetným opatřením přirozený a někdy politicky nezbytný, nemusí to být nejchytřejší krok, zejména pro ekonomiky hluboce integrované do globálních dodavatelských řetězců," upozornil Venkatachalam a vyjádřil obavu, že eskalace může prohloubit ekonomické škody.

Autor: Ondřej Puchinger, ředitel CzechTrade Filipíny.

Zdroj: The Philippine Business and News