Datum:31. 8. 2026
Průmyslový obor: Potravinářský průmysl
Teritoriální zaměření:
Gruzie - vlajka Gruzie

Gruzínské pekárny modernizují výrobu a rozšiřují export. Modernizace mohou využít české firmy

Pekárenský a cukrářský průmysl v Gruzii prochází dynamickým rozvojem, který stojí na kombinaci silné tradice a rostoucí poptávky po moderních produktech. Země má velmi vysokou spotřebou chleba; přesahuje evropský průměr a dosahuje 109 kilogramů na osobu ročně. Trh roste i díky rozvoji turismu a zvyšujícím se příjmům obyvatel ve velkých městech. Tlak na kvalitu, inovace a efektivitu výroby otevírá nové příležitosti pro zahraniční dodavatele technologií, surovin i komplexních řešení.

Pekárenský a cukrářský průmysl v Gruzii v sobě kombinuje hluboké kulinářské tradice a zájem o moderní trendy a technologie. Pro gruzínskou společnost nejsou chléb a sladkosti jen potravou, ale tvoří nedílnou součást gastronomické kultury a každodenních rituálů. Průměrná roční spotřeba chleba na obyvatele v Evropě je přibližně 50 až 80 kilogramů. V Turecku, kde je spotřeba chleba jedna z nejvyšších v Evropě, se ročně spotřebuje 110 kilogramů chleba na obyvatele. Podle Gruzínské asociace pekařů je přitom spotřeba chleba v Gruzii 300 gramů na obyvatele denně, což odpovídá 109 kilogramům ročně. Země se ve spotřebě chleba blíží Turecku a chléb zde zůstává jednou z nejoblíbenějších potravin.


Hlavní hráči na gruzínském trhu

Trh s pekárenskými výrobky v roce 2025 dosáhl tržeb v hodnotě 364 milionů dolarů. Celkový roční obrat tří největších gruzínských výrobců chleba přesahuje 54 milionů dolarů.

Dvě největší společnosti, Ipkli (obrat 34 milionů dolarů) a Ipkli Digomi (obrat 16 milionu dolarů), které zaujímají významný podíl na trhu, se zaměřují na spotřebitele se středními a nízkými příjmy. Třetí největší producent, Litevská pekárna Litvuri, s ročním obratem kolem 3,77 milionu dolarů, se naopak soustředí na produkci ve vyšším cenovém segmentu. Jen v Tbilisi se denně upeče 350–400 tun chleba. Asi 65 až 70 % chleba spotřebovaného v hlavním městě se vyrobí ve velkých pekárnách.


Roste dovoz i export pekárenských výrobků

Data ukazují, že spotřeba pekárenských výrobků často převyšuje domácí produkci, což naznačuje závislost na dovozu k uspokojení poptávky. Jen v roce 2025 se v zemi spotřebovalo asi 700 tisíc tun pekárenských výrobků. Ačkoli většinu spotřeby pokryje domácí výroba, zahraniční obchod s hotovými výrobky také roste. V prvních 11 měsících roku 2025 dovezla Gruzie 31 449 tun chleba a cukrářských výrobků (sušenek, vaflí, mraženého pečiva), což představuje nárůst o 4,6 % oproti roku 2024 a ve finančním vyjádření se jednalo dokonce o 16 % více (97,6 milionu dolarů).

Roste také export gruzínského chleba a pečiva. V roce 2025 dosáhl vývoz 2049 tun, což představovalo nárůst o 34 %. Hlavními exportními trhy jsou Ázerbájdžán, Arménie, Irák a Izrael.


Aktuální tržní trendy a dynamika

Trh se aktivně rozvíjí, a to díky několika faktorům. Rychlý růst cestovního ruchu a pohostinství (HoReCa) zvyšuje poptávku po vysoce kvalitních, rozmanitých a inovativních pekárenských a cukrářských produktech. Moderní kavárny, restaurace a hotely vyžadují jak tradiční, tak evropské a světové druhy pečiva.

Rostoucí příjmy obyvatelstva ve velkých městech (Tbilisi, Batumi, Kutaisi) podněcují poptávku po prémiových produktech, včetně dortů, ručně vyráběných cukrářských specialit a pečiva. Stále více cukráren a pekáren se navíc adaptuje na evropské a světové standardy, recepty a technologie. I poptávka po mraženém pečivu a polotovarech má vzrůstající tendenci, a to o 5 % ročně. 

Velkou roli hraje také exportní potenciál země. Gruzie může díky dohodám o volném obchodu sloužit jako výrobní a exportní základna pro dodávky do zemí SNS, EU a na Blízký východ. 

Společnost Ipkli Digomi například poprvé v historii dodala do Izraele více než 100 000 kusů chleba. Nakonec nelze zanedbat ani vládní podporu. V zemi existují programy na podporu malých a středních podniků, stejně jako exportní podpora producentů. Lze proto předpokládat, že trh v nejbližších letech (2025–2030) poroste o 6,2 % ročně. Růst trhu otevírá nové příležitosti pro zahraniční dodavatele, a to především v oblasti modernizace výroby, mrazicích a balicích zařízeních, ingrediencích a surovinách a softwarových řešeních pro digitalizaci výrobních procesů.


Modernizace výroby

Mnohé tradiční pekárny a malé podniky stále používají zastaralé vybavení. Rostoucí poptávka po stabilní kvalitě a objemu vyžaduje investice do automatizace a moderních stojů (pecí, míchačů těsta, skříní na kynutí, tvářecích linek atd.). Kromě toho dochází k rozšiřování výroby, na trhu se objevují noví výrobci a ti stávající rozšiřují své výrobní kapacity.


Zařízení pro mrazení

Vzhledem k rozvoji segmentu HoReCa a potřebě optimalizace výroby roste poptávka po technologiích šokového mrazení a skladování polotovarových výrobků.


Řešení balení

Pro prodloužení lhůty trvanlivosti výrobků, zkvalitnění přípravy hotových produktů k expedici a konečnému prodeji, jsou potřeba moderní a ekologicky šetrné balicí stroje a materiály.


Ingredience a suroviny

Roste poptávka jak po tradičních, tak i po netradičních surovinách a ingrediencích (chuťové přísady, dlouho fermentující kvasinky, kvalitní plnidla a další trendové suroviny pro zdravé pečení).


Digitalizace výrobních procesů

Firmy si uvědomují potřebu zavádění systémů řízení výroby, skladových zásob či kontroly kvality. Proto i v této oblasti jsou reálné možnosti pro nové dodavatele.


Vstup na gruzínský trh

Gruzie je pro zahraniční dodavatele pekárenských technologií, ingrediencí a spotřebních materiálů zajímavým a perspektivním trhem. V Gruzii se navíc žádné stroje a technologické linky používané v pekárenství nevyrábí. Veškeré pocházejí z dovozu. Nedá se tvrdit, že by některý ze světových výrobců technologií měl na gruzínském trhu dominantní postavení. Poměrně silné zastoupení mají na trhu turečtí a čínští dodavatelé strojního vybavení, které většinou patří do nižšího cenového segmentu. Řada firem však dnes vyžaduje kvalitnější a modernější techniku evropského původu. Čeští výrobci mají v tomto ohledu poměrně velkou výhodu, protože v minulosti směřovaly do gruzínských pekáren stroje a zařízení z Česka a s jejich kvalitou panuje dodnes spokojenost.

Zahraniční kancelář CzechTrade Gruzie situaci na trhu pečlivě sleduje. Periodicky také organizuje podpůrné podnikatelské mise, jejichž cílem je představení či prezentace výrobků a služeb jednotlivých českých firem potenciálním zahraničním obchodním partnerům. Na tyto prezentace bezprostředně navazují individuální jednání se zahraničními partnery a prohlídky výrobních kapacit firem. Takový způsob akvizice a získání nových kontaktů umožňuje firmám v průběhu několika dnů ocenit a přímo v teritoriu projednat reálné možnosti pro další spolupráci s vrcholovým vedením jednotlivých gruzínských firem a profesních sdružení.

Otázky a odpovědi

Jak vysoká je spotřeba chleba v Gruzii?

Spotřeba chleba v Gruzii dosahuje 300 gramů na osobu denně, tedy asi 109 kilogramů ročně. To řadí Gruzii mezi země s velmi vysokou spotřebou, srovnatelnou například s Tureckem.

Jaký je aktuální stav trhu s pekárenskými výrobky v Gruzii?

Trh s pekárenskými výrobky dosáhl v roce 2025 hodnoty 364 milionů dolarů. Spotřeba i tak často převyšuje domácí produkci, což vede k závislosti na dovozu.

Jaké faktory podporují růst pekárenského sektoru?

Růst je tažen především rozvojem turismu, segmentu HoReCa, rostoucími příjmy obyvatel a zvýšenou poptávkou po kvalitních a prémiových produktech. Významnou roli hraje také exportní potenciál země

Jaké příležitosti nabízí gruzínský trh pro zahraniční firmy?

Gruzie nabízí příležitosti zejména v oblasti dodávek technologií, mrazicích a balicích zařízení, surovin a digitalizace výroby. Domácí produkce technologií je minimální, což zvyšuje závislost na dovozu.

Štěpán JílekIng. Štěpán Jílek  
ředitel 
zahraniční kanceláře CzechTrade Gruzie a Arménie
V agentuře CzechTrade působí od jejího založeni. Na centrále v Praze se věnoval řízení a budování zahraniční sítě, působil na zahraničních kancelářích v Petrohradě, Moskvě a aktuálně v Tbilisi. Před nástupem do CzechTrade působil v privátní sféře, kde se věnoval výhradně zahraničnímu obchodu.