Datum:28. 4. 2026
Teritoriální zaměření:
Čína - vlajka Čína

Jan Zapletal

Z finančního auditu přes investice a startupy až do zahraniční kanceláře CzechTrade v Šanghaji. Jan Zapletal o Číně, o smysluplnosti práce mimo korporát i o tom, proč v jejím obrazu Čechů překvapivě hrají roli romantické seriály.

Věděl jsi vždycky, že se chceš věnovat obchodu?

Začínal jsem v soukromých firmách ve finančním auditu. Zkušenosti z korporátů byly zajímavé, získal jsem díky nim po škole spoustu pracovních návyků a potkal skvělé lidi, ale chyběla mi větší seberealizace. Dostal jsem se do bodu, kdy jsem si musel říct, kam dál.

Kamarád z vysoké školy, který pracoval tou dobou v CzechInvestu, o práci v této agentuře mluvil velmi pozitivně – hlavně o různorodosti firem a mezinárodním prostředí. To rozhodlo. Najednou jsem měl větší zodpovědnost i prostor rozvíjet vlastní projekty.

Po několika letech jsem koncem roku 2017 dostal příležitost a odjel do Číny a v Šanghaji nastoupil jako ředitel zahraniční kanceláře CzechInvest. To byl zásadní zlom v mé kariéře i osobním životě.

Po prvním rozkoukání jsem objevil zemi, která se neustále posouvá a mění. Přiznám se, že jsem měl zpočátku obavy, jaké to bude a nedovedl si představit život v tak odlišném prostředí od Evropy.

Dynamika a různorodost Číny mi však přišla od začátku extrémně zajímavá. Města jako Šanghaj, Hongkong či Tchaj-pej navíc skvěle propojují východní a západní kulturu.

V té době se rychle rozvíjely obchodní vztahy mezi Českem a Čínou. Probíhalo hodně podnikatelských misí a projektů, díky kterým jsem poznal řadu lidí ze soukromého i veřejného sektoru. Byla to velká škola a příležitost se učit a posouvat dál.

Zahraniční kancelář CzechTrade v Šanghaji vedl dlouhou dobu Aleš Červinka. Když jsme se potkali, Aleš mi otevřel dveře a oči do světa exportu, představil mi podstatu své práce a já jsem zjistil, že i když to je práce náročná, tak mi dává obrovský smysl.

Investice zahraničních firem v Česku sice mohou přinášet technologické know-how, ale dividendy ve velké míře odcházejí do zahraničí a klíčové R&D a marketing zůstávají obvykle v zemi původu. Proto je potřeba mít zejména optimálně nastavené investiční pobídky a sektorovou podporu investic.

Podporovat čistě české subjekty z hlediska státu mi ale přijde absolutně smysluplné. Podpora jak tradičních českých firem, ale i startupů a technologických firem s vysokou přidanou hodnotou má na ekonomickou budoucnost České republiky zásadní vliv.

Setkání s Alešem ve mně vzbudilo zájem o CzechTrade a být součástí něčeho, čemu věřím. Upřímně jsem nečekal, že se mi to podaří, protože jsem měl dojem, že dostat se na CzechTrade není jednoduché. Momentálně mě moje práce naplňuje. Beru ji i jako závazek vůči sobě a českým firmám a doufám, že dokážu kvalitně navázat na to, co tu Aleš a další bývalí či současní kolegové budovali posledních 20 let.

 

Proč si myslíš, že je těžké se dostat do CzechTrade?

Když se rozhlédnu kolem sebe, vidím kolegy, kteří tu pracují dlouhé roky a mnoho z nich má dlouholeté zkušenosti z byznysu. Oproti korporátu je tu nízká fluktuace. Na CzechTrade mám pocit, že je tu hodně srdcařů, kteří práci dělají ze svého vnitřního přesvědčení.

Co mi určitě pomohlo se na tuto pozice se dostat jsou zkušenosti z minulých působení na CzechInvestu v Šanghaji či na Ministerstvu zahraničních věcí v Hongkongu. Čínský trh je komplikovaný a vyžaduje to obvykle nějaký čas, něž se v tomto podnikatelském prostředí člověk zorientuje.

 

Čím tě Čína uchvátila?

Ekonomický pokrok, který udělala Čína v posledních 3 dekádách, nemá moc v historii lidstva obdoby.

Roční růst HDP se pohyboval konstantně kolem 10 %. Ještě před 15 až 20 lety byla Čína místem, kde převažovaly obrovské obchodní příležitosti pro západní investice. Dnes je Čína spíše výzvou a v některých oblastech i technologickou inspirací. 

Pokud chceme zůstat konkurenceschopní, tak bychom se neměli stavět k Číně zády nebo ji ignorovat, ale naopak hledat cesty, jak zůstat konkurenceschopní a její tempo udržet.

 

Která 3 slova dobře charakterizují Čínu?

Dynamika, růst a tradice. Hodně věcí v čínské společnosti i obchodu vychází z konfuciánských tradic a myšlenek. Dbá se na rodinu a na úctu ke starším.

 

Jak trávíš svůj volný čas v Číně?

Jsem rodinný typ. Mám českou manželku a šestiletého syna. Ten je mou velkou motivací. Snažím se využít čas, kdy ho ještě baví být se mnou naplno. Cestujeme, sportujeme, trávíme spolu co nejvíce času.

Čína je navíc nesmírně rozmanitá země se všemi klimatickými pásmy od velehor a pouští po pláže a tropy. Nestačil by vám jeden lidský život, abyste ji objevili celou.

Snažím se také udržovat rovnováhu. Hraji tenis a plavu. Sport je pro mě nejjednodušší způsob, jak vypnout a zbavit se stresu.

Taky jsem členem československého fotbalového týmu Lokomotiva. Ten byl původně založen jako tým Čechů a Slováků žijících v Šanghaji, ale za 20 let své existence se stal více mezinárodní a máme tu hráče jak z různých čínských provincií, tak z Afriky, Asie i dalších koutů světa.

 

Jak tráví volný čas Číňané?

Mění se to. Mladší generace více dbá na životní styl – cestuje, sportuje, řeší zdraví. Starší se udržuje v kondici, věnuje se tchaj-chi, hraje čínské šachy, chodí na čaj, setkává v parcích.

Jsou hodně komunitní a rádi jsou spolu venku. To se promítá i do jejich povahy. Jsou bezprostřední a mají zájem jeden o druhého. Jakmile vyjedeme mimo Šanghaj, můj blonďatý chlapeček vzbudí zájem, Číňané se s ním chtějí fotit a povídat si.

Obecné pravidlo, že jakmile vyjedete z metropole, je přístup lidí jiný, platí všude na světě. V případě Číny, která má přibližně 100 milionových měst, je výlet z Šanghaje do šesti- až sedmimilionového města jako když jedete z Prahy na víkend do Hradce Králové. V tomto směru je tu vše řádově větší. Například obchodní akce nebo koncert pro 10 tisíc lidí je v Česku velká událost – v Číně si k tomu přidejte jednu nebo dvě nuly.

 

Co postrádáš z Česka?

V zahraničí žiji s kratšími přestávkami osm let a nejvíce mi chybí širší rodina. Naštěstí nás často navštěvují. Paradoxně se svými rodiči teď trávím více času, než když jsem bydlel v Praze a oni na Moravě. To jsme se vídali jednou za měsíc, zatímco teď přijedou na několik týdnů a setkání jsou intenzivnější.

Zároveň mám přátele po celém světě. Stěhování z místa na místo je sice těžké, protože když se tady s někým spřátelíš, tak může být za rok někde úplně jinde. Na druhou stranu máš potom dalšího kamaráda ve světě, kterého můžeš navštívit.

V Šanghaji se dá sehnat téměř všechno. Jen domácí špenát a svíčková chybí. Ta ale stejně nejlépe chutná doma.

 

Jak nás vidí Číňané?

Je potřeba říct, že mluvíme o 1,4 miliardy lidí, takže jejich vnímání je hodně různorodé. Když už ale něco znají, častěji rezonuje Praha než Česká republika – mimo jiné i díky populární písni o Praze, která má řadu remaků. Pro ukázku třeba původní verze 蔡依林 Jolin Tsai - 布拉格廣場 a remake od Taiwanské zpěvačky populární v Číně - JOLIN 蔡依林《布拉格廣場 Prague Square (JOLIN Version)》- 星宇航空布拉格開航主題曲 Official Music Video.

Zajímavostí jsou také romantické seriály či cestovatelské pořady, během kterých Číňané objevují Česko. Ty jsou populární zejména u mladší generace a mají velký dosah. Například tato cestovatelská show [ENG] EP9:Start a trip to Prague | Divas Hit the Road · Hearts United | MangoTV Lifestyle .

Starší generace má naopak stále zafixované „Made in Czechoslovakia“, například značku Jawa, české strojírenské technologie nebo auta.