Indonésie má jako tropické souostroví na rovníku značný potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Sluneční záření je zde intenzivní po celý rok, země disponuje hustou sítí řek, vhodnými větrnými podmínkami i významnými zdroji biomasy. Přesto je více než 60 % spotřeby elektřiny stále pokrýváno fosilními palivy a technický potenciál obnovitelných zdrojů je využíván jen z 5 %.

Podle aktuálního plánu rozvoje elektroenergetiky na období 2021–2030 by měly obnovitelné zdroje dosáhnout 51 % nově instalované kapacity do roku 2030. Největší část má tvořit vodní energie, která by měla představovat zhruba 26 % nově instalované kapacity. Významnou roli má hrát také solární energie. Její celkový potenciál se odhaduje na 207 GW, avšak dosud je využíván jen ze 4 %. Obnovitelné zdroje, zejména solární a větrné, jsou přitom dostupné prakticky na všech indonéských ostrovech. Biomasa a malé vodní zdroje také existují v mnoha indonéských provinciích. Indonésie má tedy všechny předpoklady pro zajištění dostatku čisté a cenově dostupné elektřiny z vlastních zdrojů.

Proměna hospodářství Indonésie

Indonésie prochází transformací hospodářství s cílem omezit závislost na exportu nezpracovaných surovin. Za tímto účelem země přistoupila i na několik zásadních změn kontroly exportu, především strategických komodit jako je uhlí, nikl, měď nebo lithium. Stát založil nový státní podnik PT Danantara, od kterého si slibuje zpřísnění pravidel pro využívání finančních výnosů a podporu energetické soběstačnosti.

Indonésie se od počátku 21. století stala čistým dovozcem ropy a paliv, jelikož produkce země klesala i přes rostoucí poptávku. Největší ekonomika jihovýchodní Asie je tak zranitelná vůči globálním cenovým šokům. Téměř polovina denní poptávky po pohonných hmotách je pokryta dovozem, přičemž spotřeba podle údajů Ministerstva energetiky v roce 2025 vzrostla na 250 milionů litrů pohonných hmot denně.

Plán elektrifikace a národní automobil

Indonéský prezident Prabowo Subianto proto prosazuje, aby země plně elektrifikovala všechna vozidla v osobní, veřejné i komerční dopravě. Návrh je součástí širšího plánu oživení domácího průmyslu a snížení závislosti na dovozu. Prezident dále prosazuje plán na výrobu takzvaného „národního automobilu“ pod domácí značkou, který by omezil závislost na dovážených vozidlech.

Vývojem auta pověřil státní obrannou firmu PT Pindad. V zemi by podle prezidenta mohla vzniknout nová automobilka po vzoru Japonska nebo Jižní Koreje, kterým se podařilo vybudovat rozsáhlý automobilový průmysl, přestože postrádají nepostradatelné suroviny pro výrobu aut. Indonésie přitom disponuje velkými zásobami surovin jako hliník či měď, které se ve výrobě elektromobilů používají. Dojde-li k naplnění prezidentovy ambiciózní strategie, zcela určitě to zbrzdí trend de-industrializace, který Indonésii dlouhodobě sužuje.

Zamýšlená elektrifikace počítá s navýšením kapacity solární energie až na 100 GW během dvou let. Elektřina má být poté distribuovaná prostřednictvím vlajkového programu Red and White Cooperatives (KDMP). Vláda plánuje mimo jiné i elektrifikaci až 120 milionů motocyklů během tří až čtyř let. Ambiciózní plány však výrazně převyšují současné kapacity země. Instalovaná solární energie dosáhla v roce 2024 pouhých 916 MW, přičemž do poloviny roku 2025 bylo postaveno dalších 495 MW.

Země vodou, větrem a sluncem oplývající

Potenciál země je přitom nevídaný. Instalovaný solární výkon může teoreticky dosáhnout až 7 000 GW, jelikož solární panely lze v Indonésii instalovat prakticky kdekoliv. Kapacita využitelné vodní energie je až 30 GW, kapacita větrné energie poté 106 GW. Solární, vodní a větrná energie mohou být doplněny biomasou a přečerpávacími vodními elektrárnami.

Instalací přibližně 1 700 GW obnovitelné energie může Indonésie dosáhnout 100% pokrytí poptávky a uhlíkové neutrality do roku 2060. Rozvoj obnovitelných zdrojů by pozitivně ovlivnil i širší Indonéskou ekonomiku. Náklady na systémy založené na obnovitelných zdrojích budou v roce 2050 o 20 % nižší než na systémy založené na fosilních palivech. Kapitálové výdaje na instalaci nových elektráren na obnovitelné zdroje energie také klesají pod jejich fosilní ekvivalenty.

Indonésie hodlá bezpodmínečně snížit své emise o 29 % pod úroveň Business as Usual (BAU) v roce 2030. Aby tohoto cíle dosáhla, chce země generovat 31 % energie v roce 2030 z obnovitelných zdrojů. Nicméně tyto cíle jsou stále daleko od realistických očekávání a spalování uhlí stále dominuje výrobě elektřiny z více než 60 %.

Příležitosti pro české firmy

Prakticky ve všech pěti zmíněných oblastech OZE je možná participace českých energetických, projekčních, obchodních nebo IT firem. Segment solární energie je sice de facto pokryt dodávkami technologií z okolních států, nicméně ty mnohdy nepředstavují technologickou špičku, a proto je potřeba zvýšit jejich efektivitu a řízení.

Potenciál vodních elektráren je zajímavý pouze jde-li o malé vodní elektrárny do 5 MW. Místní trh ale i tak poptává efektivní řešení. Taktéž přečerpávací vodní elektrárny se zdají být perspektivní alternativou.

Doslova ohromný potenciál se skrývá ve větrné energii. Zde by české strojírenské firmy mohl být významným přínosem. Doposud se také nedostatečně využívá biomasa, a to i přes její velké objemy. V budoucích několika letech se navíc očekává snížení nákladů na technologie a jejich zapojení i v odlehlých oblastech mimo velké aglomerace.

Otázky a odpovědi

Jaký je potenciál obnovitelných zdrojů energie v Indonésii?

Indonésie má mimořádně vysoký potenciál v oblasti solární, vodní i větrné energie. Přesto je zatím využitý jen zhruba z 5 %.

Proč Indonésie stále spoléhá na fosilní paliva?

Více než 60 % výroby elektřiny stále pochází z uhlí a dalších fosilních zdrojů. Země je navíc závislá na dovozu ropy a dalších paliv.

Jaké jsou plány vlády v oblasti energetiky?

Vláda plánuje do roku 2030 výrazně navýšit podíl obnovitelných zdrojů a masivně rozvíjet solární energii. Současně chce elektrifikovat dopravu včetně motocyklů, autobusů i nákladních vozidel.

Jak může rozvoj OZE ovlivnit ekonomiku Indonésie?

Rozvoj obnovitelných zdrojů může snížit energetické náklady a omezit závislost na dovozu paliv. Zároveň může podpořit domácí průmysl a tvorbu pracovních míst.

Jaké příležitosti se otevírají pro české firmy?

České firmy se mohou zapojit zejména v oblasti větrné energie, malých vodních elektráren a řízení energetických systémů. Perspektivní je i modernizace a zefektivnění stávajících technologií.

Ing. Ivan Kameník   ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Indonésie Pracuje v agentuře CzechTrade od roku 2006. V letech 2010-2022 vedl zahraniční kanceláře v Mumbai a Bangalore v Indii. Zabývá se oblastí energetiky, především OZE, odpadového hospodářství a ochranou a čištěním vod.