Izrael patří mezi světově nejaktivnější země v oblasti opětovného využívání vyčištěných odpadních vod. Sektor je pro zemi strategicky významný kvůli dlouhodobému nedostatku vody, ochraně životního prostředí i rychlému populačnímu růstu. Přibližně 98 % obyvatel je napojeno na kanalizační infrastrukturu a více než 80 % vyčištěné vody se následně využívá v zemědělství. Přesto kapacita části čistíren nedrží krok s rostoucím objemem splašků.

Ročně je do izraelské kanalizační sítě odváděno zhruba 600 mil. m³ odpadních vod. Podle dlouhodobého plánu izraelského úřadu Water Authority se má objem splašků zvýšit na přibližně 842 mil. m³ v roce 2030, 1 072 mil. m³ v roce 2040 a 1 333 mil. m³ v roce 2050. Takový nárůst vytváří dlouhodobý tlak na rozšiřování kapacit, modernizaci a výstavbu nových zařízení.

Technologie a hlavní problémy

Nejčastěji používaný způsob čištění odpadní vody v Izraeli vychází z procesu aktivovaného kalu se sekundární sedimentací, doplněného o filtraci a dezinfekci pro dosažení terciární kvality. Využívají se také technologie CAS, SBR, MBR, terciární a membránové dočištění. 

Proces obvykle zahrnuje primární mechanické čištění, sekundární biologické čištění a terciární úpravu, například odstranění dusíku a fosforu, filtraci, dezinfekci nebo vsakování do aquiferového systému.

Zásadní slabinou sektoru je různá kvalita infrastruktury napříč zemí. Izraelský státní kontrolor upozornil, že z 87 velkých čistíren jich 40 nedosahovalo terciární úrovně potřebné pro neomezené zemědělské využití vody. Nedostatečná kapacita a pomalá modernizace mohou vést k vypouštění nedostatečně vyčištěné vody do toků a k hygienickým či environmentálním rizikům. 

Další problémy se týkají kanalizační infrastruktury: koroze ocelových a betonových potrubí, ucpávání tras, poruchy čerpadel, výpadky provozu a zápach z čerpacích stanic. Roste tak poptávka po monitoringu, kvalitnějších materiálech, preventivní údržbě a efektivnějším řízení provozu.

Plánované investice

Izraelské vládní orgány připravily dlouhodobý plán modernizace sektoru. Ten počítá s rozšířením a optimalizací čistíren, standardizací plánování, lepším řízením kalů, posílením přenosových tras a postupným slučováním menších, méně efektivních zařízení do větších regionálních systémů. Do konce dekády má modernizací nebo rozšířením projít přibližně 65 čistíren odpadních vod.

Celkové investice do národní infrastruktury odpadních vod se do roku 2040 odhadují na přibližně 13,8 miliardy šekelů. Z toho asi 12 miliard šekelů má směřovat do výstavby a modernizace čistíren a přibližně 1,76 miliardy šekelů do přenosových kanalizačních a kalových linek. Největší projekty se týkají systému Shafdan, průmyslového zařízení Shafdan, Jeruzaléma východ–HaOg, Eastern South Sharon, Sorek a Ayalon–Nesher.

Klíčoví hráči

Hlavním regulátorem a plánovacím orgánem vodního hospodářství je Water Authority. Významnou roli mají také Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo ochrany životního prostředí, městské vodárenské a kanalizační korporace, společnost Mekorot a provozovatelé jednotlivých čistíren. Zakázky jsou typicky zveřejňovány formou veřejných tendrů na webových stránkách příslušných institucí nebo korporací.

Největší čistírnou v zemi je Shafdan, která zajišťuje sběr, čištění a opětovné využití odpadních vod z hustě osídlené oblasti Dan/Tel Aviv. Obsluhuje přibližně 2,5 mil. obyvatel z 23 municipalit a denně zpracovává kolem 400 tis. m³ splašků, tedy asi 40 % izraelského objemu. Vládní plán počítá s navýšením kapacity Shafdanu na 560 tis. m³/den do roku 2030 a až 900 tis. m³/den do roku 2060.

Příležitosti pro české firmy

Pro české dodavatele představuje izraelský sektor čištění odpadních vod příležitosti zejména v modernizaci technologií, zvyšování kapacity a zlepšování kvality výstupní vody. Potenciál mají firmy nabízející komponenty pro mechanické a biologické čištění, membránové a filtrační technologie, dezinfekci, monitoring kvality vody, čerpací a potrubní systémy, řešení zápachu, kalové hospodářství, automatizaci a energeticky úsporná řešení.

Vstup na trh bude ve většině případů vyžadovat spolupráci s místním partnerem, účast v tendrech nebo napojení na izraelské provozovatele a integrátory. Relevantními kontakty jsou zejména Water Authority, Mekorot/EMS Mekorot Projects, Electra Greentech, Igudan/Shafdan a městské vodárenské a kanalizační korporace. U některých tendrů může být formální účast omezena na izraelské subjekty, ale česká firma se může zapojit jako technologický nebo subdodavatelský partner.

Doporučený postup

Doporučený postup je zaměřit nabídku na konkrétní izraelské potřeby: terciární čištění, zvýšení kapacity, odstraňování zápachu, kalové hospodářství, monitoring a snížení poruchovosti infrastruktury. Současně je vhodné sledovat tendry vodárenských a kanalizačních korporací, prověřit možnost prezentace řešení přímo Water Authority nebo prostřednictvím místního integrátora a využívat oborové akce typu WATEC Israel.

Izraelský sektor čištění odpadních vod vstupuje do období rozsáhlých investic. Rostoucí populace, vysoká míra opětovného využívání vody a nedostatečná kapacita části zařízení vytvářejí dlouhodobou poptávku po moderních technologiích. Pro české firmy je nejperspektivnější vstup přes konkrétní modernizační projekty, místní partnery a tendry, přičemž největší potenciál mají řešení, která zvyšují kapacitu, kvalitu vyčištěné vody, provozní spolehlivost a energetickou efektivitu.

Otázky a odpovědi

Kolik odpadních vod Izrael ročně vyprodukuje?

Do izraelské kanalizační sítě je ročně odváděno přibližně 600 milionů m³ odpadních vod. Do roku 2050 má jejich objem vzrůst zhruba na 1,33 miliardy m³.

Kolik Izrael plánuje investovat do infrastruktury odpadních vod?

Celkové investice do roku 2040 se odhadují přibližně na 13,8 miliardy šekelů. Zhruba 12 miliard šekelů má směřovat do výstavby a modernizace čistíren.

Jaké technologie jsou v Izraeli při čištění odpadních vod využívány?

Využívá se zejména proces aktivovaného kalu, ale také technologie CAS, SBR a MBR, terciární čištění, membránové dočištění, filtrace a dezinfekce.

Jaké příležitosti nabízí izraelský trh českým firmám?

Potenciál mají například technologie pro mechanické a biologické čištění, filtraci, dezinfekci, monitoring vody, čerpací a potrubní systémy, kalové hospodářství, automatizaci a energetické úspory.

Jak mohou české firmy vstoupit na izraelský trh?

Ve většině případů prostřednictvím místního partnera, účasti v tendrech nebo spolupráce s izraelskými provozovateli a integrátory. U některých tendrů se mohou české firmy zapojit jako technologičtí nebo subdodavatelští partneři.

Mgr. Silvestr Medviď   ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Izrael Vystudoval mezinárodní vztahy a diplomacii. Profesní zkušenosti má zejména v oblasti obchodu, kterému se věnuje již od studií na vysoké škole. V agentuře CzechTrade působí téměř pět a půl roku, z toho více než čtyři roky jako ředitel zahraniční kanceláře v Tel Avivu.