Počátky moderního korejského loďařského průmyslu sahají do období japonské kolonizace, během kterého fungovaly loďařské dílny v hlavních přístavech jako Busan či Incheon. Po skončení korejské války se činnost domácích firem soustředila primárně na opravu amerických válečných lodí.

Skutečný obrat nastal v 60. a 70. letech 20. století. V rámci vládou řízené industrializace bylo loďařství označeno za strategický sektor a stát ho podpořil zvýhodněným financováním a investicemi do infrastruktury. Symbolem tohoto úsilí se stalo zahájení výstavby loděnice Hyundai Heavy Industries v Ulsanu (1972; první loď byla spuštěna na vodu v roce 1974). Díky cílené podpoře se Jižní Korea přetransformovala ve světového lídra. Kolem roku 2011 korejské loďařství dosáhlo historického maxima vývozu: ačkoliv elektronika a polovodiče zůstávaly dlouhodobě dominantní exportní položkou, loďařství se krátce přiblížilo k vrcholu žebříčku. Dnes tento průmysl představuje přibližně 3 % celkového korejského exportu.

Prvenství v technologiích

Globální loďařský trh zažívá oživení, takzvaný supercyklus, poháněný přísnými environmentálními regulacemi a obnovou flotil. Jižní Korea si v něm pevně drží pozici druhé největší loďařské velmoci. V roce 2024 dodala více než 230 komerčních plavidel, což představovalo přibližně 27 % celosvětové produkce.

Zatímco Čína vede v celkovém objemu zakázek díky levnější pracovní síle a oceli, Korea vsadila na technologické prvenství. Absolutní doménou jihokorejských loděnic jsou plavidla s vysokou přidanou hodnotou: nosiče zkapalněného zemního plynu (LNG), ultra velké kontejnerové lodě (ULCS) a komplexní plovoucí ropné plošiny (FLNG, FPSO). V zelené tranzici námořní dopravy si Korea také drží dominantní pozici: až 62,6 % knihy objednávek korejských loděnic tvoří lodě na alternativní paliva (LNG, metanol, amoniak), což je více než dvojnásobek globálního průměru.

Velká trojka

Tato pozice stojí na třech dominantních konglomerátech, které společně kontrolují více než 90 % národní produkce a určují globální trendy. Takzvaná velká trojka:

• HD Hyundai drží 44 % korejské výrobní kapacity. Jako první na světě začal sériově stavět lodě na amoniak a metanol a masivně digitalizuje výrobní procesy s využitím AI a autonomní navigace.
• Hanwha Ocean (původně DSME) se zaměřuje na pokročilé technologie LNG a vojenská plavidla. V roce 2024 odkoupila americkou loděnici Philly Shipyard, což byl první vstup korejského loďaře přímo na americký trh (transakce v hodnotě okolo 100 milionů dolarů včetně převzatých závazků).
• Samsung Heavy Industries (SHI) je uznávaným lídrem v nejnáročnějších offshore zařízeních (FLNG, FPSO) a klade důraz na automatizaci.

Specifickou výhodou těchto firem je duální produkce, tedy propojení komerční stavby s výrobou vojenských plavidel, což zajišťuje stabilní kapacity. Jako příklad může posloužit případ korejského torpédoborce třídy Aegis, u kterého náklady na výrobu představují 565 milionů dolarů s délkou výroby přibližně 5 let, zatímco porovnatelný projekt v USA trvá 9 let a stojí přes 2,5 miliardy dolarů.

Historicky bylo jihokorejské loďařství orientováno téměř výlučně na export (přes 95 %), přičemž hlavními odběrateli byly evropské flotily (Řecko, Německo, Itálie). Dnes se podíl domácích zákazníků, jako je přepravce HMM, stabilizoval na úrovni 15 až 25 %. 

Samostatnou kapitolou je průnik do USA prostřednictvím iniciativy MASGA (Make American Shipbuilding Great Again): cílem je lukrativní údržba a opravy (MRO, tedy maintenance, repair and overhaul) pro americké vojenské lodě, což potvrzuje například úspěšná oprava lodě USNS Wally Schirra dokončená za 6 měsíců.

Strukturální problémy a příležitosti

Navzdory technologické převaze čelí korejský loďařský průmysl vážným strukturálním problémům. Cena oceli je v Jižní Koreji přibližně o 20 % vyšší než v Číně a náklady na práci jsou 2,3krát vyšší v porovnání s Čínou. Nejostřeji se však projevuje nedostatek personálu: mezi lety 2014 a 2024 klesl počet zaměstnanců o 44 %.

Pro zahraniční dodavatele technologií to otevírá konkrétní možnosti. Sektor je nucen masivně investovat do automatizace, robotiky a dovozu sofistikovaných komponentů. Ačkoliv lokální dodavatelé pokrývají 90 % běžného vybavení, při implementaci nejmodernějších eko-technologií, měřicí a regulační techniky, kryogenních ventilů či softwarových řešení jsou korejské loděnice nadále odkázány na import. Pro evropské technologické a strojírenské firmy jde o trh s reálnou poptávkou, ne po levnějším produktu, ale po inovaci a efektivitě.

Otázky a odpovědi

Na jakou část trhu vsadil korejský loďařský průmysl?

Korejští loďaři se orientují na plavidla s vysokou přidanou hodnotou jako nosiče zkapalněného zemního plynu (LNG), ultra velké kontejnerové lodě (ULCS) nebo komplexní plovoucí ropné plošiny (FLNG, FPSO).

Jak je strukturovaná korejská produkce lodí?

Korejská lodní výroba je ovládána třemi konglomeráty, takzvanou velkou trojkou. Jde o HD Hyundai, Hanwha Ocean (dříve DSME) a Samsung Heavy Industries (SHI).

Jakým strukturálním výzvám čelí korejský lodní průmysl?

Kromě vysoké ceny oceli jde především o náklady na práci a nedostatek personálu. Mezi lety 2014 a 2024 klesl počet zaměstnanců o 44 %.

Kde se vyskytují příležitosti pro české dodavatele technologií?

Korejské loďařství je závislé na importu sofistikovaných komponentů a řešení jako jsou měřicí a regulační technologie, kryogenní ventily, automatizační software či nejmodernější ekologické technologie. Jde o trh s poptávkou, ne po levnějším produktu, ale po inovaci a efektivitě.

Mgr. Bc Kryštof Rygl   ředitel regionálního centra CzechTrade Jižní Korea Má dlouholeté zkušenosti v oblasti mezinárodního obchodu a rozvoje obchodních vztahů mezi českými exportéry a zahraničními partnery. Od roku 2024 působí jako ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Soulu, kde se zaměřuje na podporu českých exportérů v perspektivních oborech, jako jsou e-commerce, obranný průmysl, moderní technologie či AI. Aktivně propojuje české firmy s významnými korejskými partnery a podílí se na organizaci obchodních misí, sourcingových setkání a národních expozic na klíčových veletrzích v Koreji. Firmám nabízí praktické zkušenosti z místního trhu, kontakty na relevantní partnery a detailní znalost korejského business prostředí.