Mexiko prochází významnou digitální transformací, která zásadně mění fungování ekonomiky i každodenní život obyvatel. Umělou inteligenci (AI) dnes využívá přibližně 66 % populace, což je více než globální průměr. Očekává se, že trh s umělou inteligencí dosáhne v roce 2026 hodnoty přibližně 2,78 miliardy dolarů a v následujících letech poroste dynamickým tempem. AI již dnes využívá více než 90 % velkých společností, a to zejména pro automatizaci procesů a podporu strategického i operativního rozhodování. S tím souvisí i prudký nárůst poptávky po odbornících na umělou inteligenci, která dle odhadů meziročně vzrostla až o 95 %.

Důležitým impulzem pro rozvoj digitální ekonomiky byly významné zahraniční investice do technologické infrastruktury. Zlom nastal v roce 2020, kdy Microsoft oznámil investici 1,3 miliardy dolarů do cloudové a AI infrastruktury. Tento krok odstartoval vlnu zájmu globálních technologických firem o obchodní expanzi do Mexika. Dotklo se to zejména státu Querétaro, který díky své strategické poloze nabízí napojení na průmyslové koridory i trh Spojených států. Během několika let v Querétaru vzniklo 12 velkých datových center. Region přilákal investice kolem 15 miliard dolarů a další projekty pokračují. Například Amazon zde aktuálně investuje 5 miliard dolarů do cloudové infrastruktury, zatímco společnost CloudHQ oznámila výstavbu dalších šesti datových center za 4,8 miliardy dolarů. Působí zde také Google či Equinix.

Rostoucí bezpečnostní rizika

Digitalizace se stále více promítá i do každodenního života Mexičanů. Přibližně 30 % domácností využívá zařízení napojená na internet věcí, především hlasové asistenty, chytré zabezpečovací systémy nebo inteligentní spotřebiče. Celkový počet připojených zařízení na konci roku 2024 přesáhl 30 milionů. S digitalizací však narůstají i bezpečnostní rizika. Mexiko se v posledních letech stalo jedním z hlavních cílů kybernetických útoků v regionu a řadí se mezi nejvíce zasažené země na světě. Jen v první polovině roku 2025 bylo zaznamenáno více než 40 miliard pokusů o kyberútok. Mezi nejčastější hrozby patří ransomware, phishing nebo krádeže přihlašovacích údajů, přičemž terčem útoků nejsou pouze soukromé firmy, ale i státní instituce. Veřejný sektor je kvůli nedostatku odborníků obzvlášť zranitelný a významná část útoků na vládní instituce bývá úspěšná. V posledních letech se terčem závažných incidentů staly například instituce jako IMSS, Pemex či ministerstvo obrany.

Dalším exponovaným cílem jsou banky, které čelí prudkému nárůstu útoků v souvislosti s rozvojem online bankovnictví. Mezi lety 2023 a 2024 se ztráty způsobené kybernetickými incidenty zvýšily téměř pětinásobně, přičemž průměrné náklady na obnovu po útoku se pohybují kolem 2 milionů dolarů. Stát si význam této problematiky uvědomuje již delší dobu – v roce 2017 byla přijata Národní strategie kybernetické bezpečnosti, na kterou navázalo vytváření specializovaných center zaměřených na prevenci a řešení incidentů.

Jeden z nejvýznamnějších kybernetických útoků v Mexiku proběhl v roce 2018 a zasáhl několik bank napojených na mezibankovní platební systém SPEI spravovaný centrální bankou Mexika, Banco de México. Útočníci tehdy zneužili zranitelnosti v softwaru třetích stran, který banky využívají pro připojení k systému, a podařilo se jim generovat falešné platební příkazy. Celkové ztráty se odhadují na 15 až 20 milionů dolarů. 

Tento incident významně urychlil posilování kybernetické bezpečnosti napříč finančním sektorem. V reakci na něj začaly banky významně investovat do modernizace infrastruktury a pokročilých bezpečnostních nástrojů. Například banka BBVA otevřela v roce 2024 globální centrum kybernetické bezpečnosti, které využívá umělou inteligenci pro automatickou detekci a prevenci útoků v reálném čase.

 Investice do kybernetické bezpečnosti

Rostoucí rizika se promítají i do investičního chování firem napříč sektory. Kybernetická bezpečnost se stává prioritou pro telekomunikační a výrobní společnosti. Až 86 % mexických firem plánuje v roce 2026 navyšovat investice do zabezpečení svých online řešení. Firmy se přitom zaměřují především na ochranu cloudových řešení, která představuje hlavní prioritu pro 46 % organizací. Mezi další klíčové oblasti investic patří implementace umělé inteligence a posilování ochrany dat. Přestože většina organizací vnímá kybernetickou bezpečnost jako klíčový prvek digitální transformace, pouze menší podíl firem se považuje za plně připravený čelit současným hrozbám.

Do budoucna bude význam kybernetické bezpečnosti v Mexiku dále posilovat, mimo jiné v souvislosti s fenoménem nearshoringu a rostoucí integrací do severoamerických dodavatelských řetězců. Přesun výrobních a technologických kapacit do země sice přináší nové ekonomické příležitosti, zároveň však zvyšuje zranitelnost vůči globálním kybernetickým hrozbám. Na rostoucí význam digitalizace a bezpečnosti reaguje i zvyšující se počet odborných akcí, jako je veletrh Expo Seguridad Mexico či konference a kongresy zaměřené na kybernetickou bezpečnost a IT, například Mexico Cybersecurity Summit nebo Foro Nacional de Ciberseguridad.

Otázky a odpovědi

Jak rychle se v Mexiku rozvíjí umělá inteligence?

Umělou inteligenci využívá přibližně 66 % populace a více než 90 % velkých firem. Trh má do roku 2026 dosáhnout hodnoty zhruba 2,78 miliardy dolarů.

Co stojí za rychlým rozvojem digitální ekonomiky v Mexiku?

Hlavním impulzem jsou zahraniční investice do cloudové a AI infrastruktury, které přilákaly globální technologické firmy a nastartovaly další růst.

Jaká jsou hlavní kybernetická rizika v Mexiku?

Mezi nejčastější hrozby patří ransomware, phishing a krádeže přihlašovacích údajů. Terčem útoků jsou firmy, banky i státní instituce, přičemž veřejný sektor je obzvlášť zranitelný.

Jaké příležitosti nabízí mexický trh pro české firmy?

Rychlá digitalizace a rostoucí počet kybernetických hrozeb vytvářejí silnou poptávku po řešeních v oblasti kybernetické bezpečnosti, cloudových služeb, AI nebo ochrany dat. Firmy mohou uspět zejména jako dodavatelé specializovaných technologií, softwaru či expertních služeb.

Mgr. Tereza Vítková   ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Mexiko Její život je spjatý s Mexikem více než 10 let – nejdříve sem dorazila studovat na Mexickou národní autonomní univerzitu UNAM a od roku 2017 se stala členkou týmu CzechTrade Mexiko. Zahraniční kancelář vede od roku 2020. Je milovnicí designu, opery, mexické kuchyně a její nejoblíbenější formou relaxace je běh.