Evropa přitom dnes sbírá jen 15–20 % vyřazeného textilu a recykluje pouhé 1 % zpět do nových oděvů. Povinný oddělený sběr od roku 2025 vytvoří obrovské toky materiálu, ale chybí infrastruktura na jejich zpracování. Současná kapacita zdaleka nestačí ambiciózním plánům.

Evropský textilní průmysl čeká strukturální změna

Textilní průmysl patří mezi nejvíce zatěžující odvětví z hlediska životního prostředí. Ročně spotřebuje přibližně 98 milionů tun fosilních paliv a významně přispívá ke znečištění vody i produkci odpadu. Současně prudce roste objem vyrobených oděvů, zatímco délka jeho používání se zkracuje.

Evropská unie proto přijala strategii do roku 2030 zásadně změnit fungování celého sektoru. Nová pravidla počítají například s:

• povinným využíváním recyklovaných materiálů,
• digitálními produktovými pasy (DPP),
• vyšší trasovatelností výroby,
• rozšířenou odpovědností výrobců (EPR),
• povinným odděleným sběrem textilu.

Právě legislativa dnes funguje jako hlavní akcelerátor trhu. Firmy napříč Evropou budou muset během několika let investovat do nových technologií, recyklačních linek, datových systémů i zpracovatelských kapacit.

Nizozemsko jako evropský lídr cirkulárního textilu

Nizozemsko patří mezi nejambicióznější evropské země v cirkulární ekonomice. Rozšířenou odpovědnost výrobců pro textil zavedlo již v roce 2023 a do roku 2030 chce dosáhnout výrazného podílu udržitelných materiálů na trhu.

Zároveň v zemi vzniká rozsáhlý ekosystém firem, výzkumných organizací a technologických partnerů zaměřených na recyklaci textilních vláken, automatické třídění textilu, digitální produktové pasy, trasovatelnost dodavatelských řetězců či nové materiály a technické textilie.

Nizozemské organizace otevřeně deklarují zájem o mezinárodní spolupráci. Pro české firmy je důležité, že poptávka nesměřuje pouze do módního průmyslu, ale především do průmyslových technologií a technologických řešení.

Příležitosti v technických textiliích a recyklaci

Výrazně roste poptávka po technických textiliích s certifikovaným recyklovaným obsahem – například pro automotive, stavebnictví, kolejová vozidla, ochranné pomůcky nebo zdravotnictví.

Od roku 2025 je v EU povinný oddělený sběr textilu. Výrazně se tak zvýší objem materiálu, který bude nutné třídit a dále zpracovávat. Tím vzniká příležitost pro české firmy, které působí v odvětví třídění textilu podle materiálového složení, mechanické recyklaci, výrobě recyklovaných vláken, zpracování textilního odpadu pro stavebnictví nebo automobilový průmysl.

Dodávka softwarových řešení a technologií

Výraznou obchodní příležitostí je také dodávka technologií pro vznikající cirkulární infrastrukturu, jako jsou automatizované třídicí linky, optické a senzorové systémy, recyklační zařízení, průmyslové linky pro zpracování vláken nebo zařízení pro demontáž a separaci materiálů.

Mezi roky 2027–2028 začnou v EU postupně platit požadavky na digitální produktové pasy (DPP) obsahující informace o původu materiálů, recyklovatelnosti či uhlíkové stopě výrobků.

Nizozemské firmy investují do praxe

V Nizozemsku dnes fungují desítky projektů a firem, které ukazují, že cirkulární textilní ekonomika se postupně stává realitou. Společnosti vyvíjejí digitální produktové pasy a systémy trasovatelnosti, vznikají chemické i mechanické recyklační linky, rozšiřují se kapacity pro třídění textilu, výrobci zavádějí vyšší podíl recyklovaných vláken. Roste také počet partnerství mezi průmyslem, státem a výzkumnými organizacemi. Právě zapojení zahraničních technologických partnerů je jedním z klíčových předpokladů dalšího rozvoje sektoru.

Transformace evropského textilního průmyslu není pouze o životním prostředí. Především jde o rozsáhlou průmyslovou modernizaci, která bude vyžadovat nové technologie, výrobní kapacity a know-how. Nizozemsko se přitom profiluje jako jedno z hlavních evropských center této transformace. Pro české exportéry je zajímavou vstupní branou do rychle rostoucího trhu cirkulárního textilu v celé Evropě.

Otázky a odpovědi

Jaké cíle si vytyčuje Strategie pro udržitelný a cirkulární textil přijatá Evropskou unií?

Strategie pro udržitelný a cirkulární textil, kterou EU přijala v roce 2022, má za cíl, aby textilní produkty na trhu byly trvanlivé a z velké části vyrobené z recyklovaných vláken. Chce toho dosáhnout do roku 2030.

Jaké množství textilu sbírá a recykluje Evropská unie v současnosti?

EU dnes sbírá pouze 15–20 % vyřazeného textilu a zpět do nových oděvů recykluje pouhé 1 %. Povinný oddělený sběr od roku 2025 sice vytvoří obrovské toky materiálu, chybí infrastruktura na jeho zpracování.

Co dělá z Nizozemska lídra v cirkulárním textilu?

Nizozemsko zavádí evropskou strategii s předstihem a deklaruje ambiciózní cíle v oblasti recyklace textilu. V zemi také funguje ekosystém firem a organizací, které zavádějí cirkulární textilní ekonomiku do praxe a projevují zájem o mezinárodní spolupráci.

Kde se díky nizozemskému přechodu na cirkulární model textilního průmyslu otevírají příležitosti pro české firmy?

Exportní příležitosti jsou například v technických textiliích a technologiích pro recyklaci, v dodávkách IT řešení nebo v dodávkách technologií jako automatizované třídicí linky či optické a senzorové systémy.

Mgr. Martina Paříková ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Nizozemsko Patří mezi zkušené manažerky s mimořádně širokým mezinárodním přesahem v oblastech obchodu, exportní podpory a rozvoje zahraničních příležitostí. Ve své profesní dráze propojuje zkušenosti získané v Kanadě, korporátním i soukromém sektoru, což jí umožňuje spojovat strategický nadhled s praktickou znalostí fungování firem na různých trzích.  Od roku 2006 působí v agentuře CzechTrade, kde zastávala řadu klíčových pozic na centrále v Praze i v zahraničí. Profesně působila v Rumunsku a Bulharsku, dnes stojí v čele nizozemské kanceláře CzechTrade. Dlouhodobě se věnuje podpoře internacionalizace českých firem, vyhledávání nových obchodních příležitostí, rozvoji partnerství a posilování postavení českého exportu na perspektivních a vysoce konkurenčních trzích.