Polsko v současnosti prochází zásadní energetickou proměnou – jeho energetická soběstačnost byla po dlouhou dobu postavena především na domácím uhlí. Dnes však provádí přestavbu plynárenské, elektroenergetické i teplárenské soustavy s cílem skloubit energetickou bezpečnost, klimatické závazky a geopolitickou ambici stát se klíčovým uzlem pro střední a východní Evropu v rámci Iniciativy Trojmoří. Jedná se o hlubokou strukturální transformaci, která propojuje geopolitiku, financování infrastruktury, průmyslovou politiku i technologickou modernizaci sítí. Tyto projekty nabízejí příležitosti i pro české exportéry.

Prohloubení spolupráce v rámci Trojmoří

Na dubnovém summitu Iniciativy Trojmoří v Dubrovníku se potvrdilo, že plynárenská infrastruktura vybudovaná v Polsku již neslouží pouze domácí spotřebě, ale fakticky tvoří páteř energetické bezpečnosti pro země regionu, které byly dříve strukturálně závislé na dodávkách z východu. Významným prvkem tohoto vývoje je postupná institucionalizace finančních mechanismů Trojmoří. Expertní analýzy upozorňují, že další rozvoj infrastruktury vyžaduje transformaci iniciativy z politické platformy na stabilní instituci s robustní finanční základnou. Navýšení kapitálu Banky rozvoje Trojmoří ze současných 1,3 miliardy eur na 10 až 15 miliard eur by umožnilo financovat rozsáhlé projekty, jako je severojižní plynárenský koridor, formou kombinace veřejných a soukromých zdrojů. Taková stabilita je zásadní pro projekty s návratností v horizontu desetiletí a vysokou mírou geopolitického rizika.

Konkrétní podoba této strategie je patrná na expanzi plynárenské infrastruktury. Polský operátor Gaz‑System oznámil, že v roce 2025 proteklo polskou soustavou 22,8 miliardy m³ plynu, což představuje historické maximum a výrazný nárůst oproti roku 2021. Tento růst je přímým důsledkem spuštění klíčových projektů, zejména plynovodu Baltic Pipe a rozšíření LNG infrastruktury na pobřeží Baltského moře. Stěžejní roli hraje terminál LNG ve Świnoujście, který po dokončení expanze ke konci roku 2024 dosáhl kapacity 8,3 miliardy m³ ročně. Terminál se zároveň stal centrem pro menší distribuci LNG pomocí cisternové a železniční dopravy, což umožňuje zásobování oblastí mimo hlavní plynárenskou síť a podporuje rozvoj LNG v těžké dopravě a námořním sektoru. Tato flexibilita je významným prvkem dekarbonizace v segmentech, kde není okamžitě dostupná jiná technologická alternativa.

Strategickým cílem Polska je vytvořit systém tří nezávislých „plynových bran“. K existujícímu terminálu ve Świnoujście se mají připojit dvě plovoucí jednotky FSRU v Gdaňském zálivu. FSRU (Floating Storage and Regasification Unit) je plovoucí terminál, který slouží ke skladování zkapalněného zemního plynu (LNG) a jeho přeměně zpět do plynného skupenství, aby mohl být následně dopraven potrubím ke spotřebitelům. První jednotka (FSRU 1) s kapacitou 6,1 miliardy m³ ročně má být uvedena do provozu v roce 2028. Paralelně probíhá příprava druhé jednotky (FSRU 2) s kapacitou 4,5 miliardy m³ ročně. Tyto kapacity jsou koncipovány s ohledem na sousední trhy, včetně České republiky, Slovenska a Ukrajiny, které hledají dlouhodobě diverzifikované zdroje mimo tradiční ruské trasy.

Plyn jako stabilizátor a přechodový most

Plyn však v polské strategii neplní pouze roli obchodní komodity, ale také stabilizačního prvku v elektroenergetice. Skupina PGE plánuje do roku 2035 vybudovat až 10 GW instalovaného výkonu v plynových zdrojích, které mají sloužit jako přechodový most mezi uhlím a budoucí kombinací obnovitelných zdrojů a jaderné energetiky. V březnu 2026 byly podepsány smlouvy na výstavbu dvou plynových elektráren v lokalitách Rybniku a Gryfinu, každá o výkonu přibližně 600 MW. Celková hodnota těchto investic dosahuje 6 miliard zlotých, přičemž dokončení je plánováno na rok 2030. Tyto zdroje doplňují již existující moderní paroplynovou elektrárnu v Gryfinu o výkonu 1 340 MW a rozestavěný paroplynový blok v Rybniku o výkonu 882 MW. Ekonomickou životaschopnost projektů posiluje účast v aukcích kapacitního trhu, kde oba nové bloky získaly patnáctileté kontrakty na období 2030–2044. Tento mechanismus poskytuje příjmovou stabilitu i při omezeném počtu provozních hodin a zajišťuje garantovanou dostupnost výkonu přes 1 000 MW pro prevenci blackoutů.

Specifickou výzvu představuje transformace teplárenství, které v Polsku zásobuje více než 52 % domácností a patří k nejrozsáhlejším systémům v EU. Zároveň však zůstává silně závislé na uhlí; v roce 2024 vytvářelo uhlí 57,4 % produkce tepla, přičemž sektor vykázal hrubou ztrátu 204,1 milionu zlotých. Odhadované investiční potřeby teplárenství do roku 2050 dosahují 460 miliard zlotých. Plyn představuje technologicky dostupné řešení schopné rychle nahradit uhelné kotle ve velkých aglomeracích, kde jiné technologie narážejí na prostorové limity. Současně je však zdůrazňována nutnost integrace technologií Power-to-Heat, akumulace tepla a zejména hluboké termomodernizace budov.

Příležitosti pro české firmy

Pro české firmy se tak nabízí příležitosti zejména ve výstavbě regulačních stanic, implementaci SCADA systémů, konverzi uhelných kotelen na plynové a v systémech měření, regulace a bezpečnosti. Poptávka je také po technologiích pro řízení tlaků v sítích, kompresní technice nebo po technologických celcích pro plynárenskou infrastrukturu.

Souhrnně lze pozorovat jasně definovanou strategii, která propojuje národní bezpečnost, klimatickou politiku a průmyslový rozvoj. Dokončení „plynového trojúhelníku“ mezi Świnoujście a FSRU v Gdaňském zálivu vytvoří systém schopný pokrýt nejen domácí spotřebu, ale i významnou část regionální poptávky. Výstavba plynových bloků v Rybniku a Gryfinu zajistí stabilitu soustavy v období útlumu uhlí. Polská transformace teplárenství představuje dlouhodobou socioekonomickou výzvu, jejíž úspěch bude záviset na kombinaci financování, technologické diverzifikace a energetické účinnosti.

Otázky a odpovědi

Jaké typy projektů budou v Polsku určovat poptávku v blízké budoucnosti?

Tahounem budou investice do plynárenské infrastruktury (včetně plánovaných FSRU kapacit), modernizace soustavy a také nové plynové elektrárny jako stabilizační prvek při odklonu od uhlí. Paralelně poběží dlouhodobá modernizace teplárenství, která vyžaduje rozsáhlé investice do zdrojů i účinnosti.

Co může dále přispět k rozvoji energetických projektů jako je severojižní plynárenský koridor?

Potenciální navýšení kapitálu Banky rozvoje Trojmoří ze současných 1,3 miliardy eur na 10 až 15 miliard eur.

Jaké jsou „tři plynové brány“ Polska?

Kromě stávajícího LNG terminál ve Świnoujście jde o dvě FSRU jednotky v Gdaňském zálivu. Cílem je posílit roli Polska jako regionálního energetického uzlu. Expanze je spojena s investicemi do infrastruktury, které otevírají příležitosti pro zahraniční dodavatele technologií.

Kde jsou dnes exportní příležitosti pro české firmy?

Nejrychleji se otevírají příležitosti v oblasti řízení a digitalizace sítí (SCADA), měření a regulace, bezpečnostních prvků, regulačních stanic, a dále v kompresní technice a dodávkách technologických celků pro plynárenskou infrastrukturu.

Eliška Sekáčová    ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Polsko V minulosti působila v poradenské společnosti Deloitte v týmu inovací a marketingu a další zkušenosti získala jako specialista ekonomické diplomacie na Magistrátu hlavního města Prahy. Od roku 20205 se věnuje českým firmám, které chtějí vstoupit na polský trh.