Datum:17. 8. 2026
Průmyslový obor: Strojírenství - výroba strojů a techniky
Teritoriální zaměření:
Dánsko - vlajka Dánsko,
Finsko - vlajka Finsko,
Norsko - vlajka Norsko,
Švédsko - vlajka Švédsko

Severské strojírenství znovu roste a láká české exportéry. Úspěch ale vyžaduje strategii a přípravu

Nordický region představuje pro české strojírenské firmy atraktivní, ale vysoce konkurenční trh. Přestože se průmyslová výroba v letech 2022 až 2024 potýkala se stagnací způsobenou energetickou krizí, oslabenou evropskou poptávkou a vysokými úrokovými sazbami, sektor zůstává jedním z hlavních pilířů tamějších ekonomik. Úspěch na severských trzích však vyžaduje dlouhodobý přístup, silné reference, vysokou technickou úroveň a důraz na udržitelnost. Klíčovou roli hraje také profesionální prezentace firmy, aktivní budování důvěry a fyzická přítomnost na trhu prostřednictvím veletrhů a konferencí.

Stejně jako v České republice patří i v nordickém regionu strojírenství mezi klíčová průmyslová odvětví. Například ve Švédsku tvoří strojírenská výroba celých 20 % místního HDP, čímž země v celém regionu vede. Švédské firmy současně disponují nejširším průmyslovým portfoliem a patří k nejaktivnějším inovátorům v regionu. I ostatní nordické země mají silně rozvinutý strojírenský sektor, zpravidla však s výraznější specializací na konkrétní segmenty.

Finský strojírenský sektor se zaměřuje především na výrobu těžké techniky pro lesnictví a papírenský průmysl a podílí se na HDP země přibližně z 19 %. Druhé místo z hlediska podílu strojírenství na HDP zaujímá Dánsko, které se specializuje na větrnou energetiku a přesnou mechaniku, přičemž strojírenství zde tvoří asi 15 % HDP. Norské strojírenství je úzce spjato s těžbou ropy a plynu. Bez započítání této těžby se podílí na HDP pouze z 6,1 %, zatímco včetně ní dosahuje až 25 %. Švédský strojírenský sektor je ze všech uvedených zemí nejvíce diverzifikovaný.

Pro severské země je důležitý „intra-nordický obchod“, který tvoří asi 20 % zahraničního obchodu celého regionu. Stroje a dopravní prostředky jsou přitom hlavním pilířem této obchodní výměny, dosahující celkové hodnoty okolo 25 miliard eur. Celý region navíc spojuje důraz na dekarbonizaci. Hlavními trendy v oboru jsou investice v energetice, technologie pro bezemisní výrobu oceli, vývoj baterií a technologie pro skladování energie.


Aktuální stav strojírenského sektoru v regionu

Období let 2022–2024 bylo pro nordické strojírenství ve znamení utlumené aktivity. Sektor negativně ovlivnily vysoké ceny energií, slabá evropská poptávka, růst úrokových sazeb i přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích.

Na konci roku 2025 však podle švédského statistického úřadu SCB začala průmyslová výroba znovu stoupat a meziročně vzrostla až o 23 %. Podobný trend lze v různé intenzitě pozorovat i v dalších zemích regionu. Tento vývoj však bývá interpretován spíše jako cyklické oživení po předchozím poklesu než jako začátek nové růstové fáze průmyslového sektoru.


Příležitosti a konkurence

Nordické strojírenské firmy mají jako jedny z mála již povědomí o kvalitě českých dodavatelů, kterým se zde daří dlouhodobě uplatňovat. To platí i přesto, že se strojírenství vyznačuje sdílenými dodavatelskými řetězci. Zahraniční kancelář CzechTrade Skandinávie právě v tomto sektoru eviduje nejvíce případů úspěšného vstupu českých firem na trh.

Příležitosti panují především v oblasti strojírenských subdodávek, kovoobrábění či výrobě výrobních linek a CNC strojů pro různé sektory. Opomínat nelze ani pokročilé technologie spojené s průmyslem 4.0, ať již se jedná o robotizaci výroby, rozšířenou realitu, AI, vývoj průmyslových softwarů či řešení pro zabezpečení celé sítě.

Při vstupu na nordický trh je však nutné počítat jak s lokální konkurencí, tak s konkurencí firem z Polska a Pobaltí. Baltské země i Polsko jsou místním firmám známější a často bývají jejich první volbou v případě subdodávek. Důkladná analýza konkurence je důležitá nejen pro pochopení trhu, ale také pro správné nastavení cenové strategie. Nižší náklady konkurence na energii či lidskou práci mohou totiž ohrozit úspěch českých exportérů.


Strategie vstupu na nordické trhy

Vstup na nordický trh není snadný. Mnoho českých strojírenských firem se o region začalo zajímat právě kvůli propadu poptávek z Německa. Dobré reference z Německa či jiných západoevropských zemí přitom mohou být při vstupu na trh výhodou, nelze ale pouze aplikovat postupy a strategie z jiných trhů. I pro vstup do nordického regionu je potřeba se předem dobře připravit.

Stejně jako je zásadní mít kvalitní webové stránky s fotografiemi ve vysoké kvalitě v anglickém jazyce, je důležité, aby obchodní zástupce firmy měl aktivní profil na LinkedIn. Tato sociální síť je hlavní platformou pro budování povědomí o firmě a navazování obchodních kontaktů. Aktivní profil v anglickém jazyce s pravidelnými příspěvky o sektoru, firmě, produktech, patentech a referencích dokáže ubezpečit potenciální partnery o kvalitě a úrovni firmy. LinkedIn je pro mnoho nákupčích a manažerů jedním z prvních zdrojů při ověřování potenciálních dodavatelů. Neaktuální nebo neúplný profil může snižovat důvěryhodnost firmy.

Pro úspěšné etablování firmy je nutné využít všech kanálů. Oslovení potenciálních klientů na dálku je vhodné doplnit i osobní přítomností na trhu, ať již jako vystavující, nebo jako návštěvník lokálních veletrhů a konferencí. Celý proces by firmy měly nahlížet z dlouhodobého hlediska a strategii je potřeba budovat od začátku, krok po kroku a referenci za referencí. Bez předchozí zkušenosti je skoro nemožné dostat se k největším hráčům. Vyplatí se trpělivost.


Co rozhoduje o výběru dodavatele v nordickém regionu

Základem úspěšného obchodního jednání je schopnost jasně a přesvědčivě prezentovat hlavní konkurenční výhody firmy. Klíčové je být připraven na otázku, proč by měla firma jít do rizika spolupráce s novým a neznámým dodavatelem. Kvalita je podmínkou, nižší cena ale není zásadní. Důležité je, jestli jsou výrobky efektivnější, odolnější či ekologičtější než výrobky konkurence. Roli hraje také, jestli mají nějaký inovativní potenciál, který by mohl firmám ušetřit čas, energii či vstupní materiály.

Kromě výše zmíněného je důležité si připravit již na první jednání to, jakým způsobem budete řešit reklamace, dodávání náhradních dílů nebo případné instalace či opravy na místě. Důležitým prvkem je také jazyková vybavenost týmu a jestli se technici na místě domluví při instalaci stroje. Dobrá znalost angličtiny je zcela zásadní.

Severské země se od jiných evropských zemí liší také důrazem na udržitelnost a ochranu životního prostředí. Mnoho strojírenských firem o zakázky vůbec nemůže žádat, jelikož nemají dostatečnou certifikaci. Nordické firmy patří v Evropě k nejpřísnějším v ESG a v environmentálních požadavcích. Ať už jde o ISO 14001, ISO 50001 či ISO 9001, nebo o ESG hodnocení typu EcoVadis či vykazování emisí skleníkových plynů (GHG reporting). Současně si firmy potrpí na kontrolu uhlíkové stopy. Certifikace je proto vhodné uvádět nejen na webu, ale i v propagačních materiálech.


Spolupráce se zahraniční kanceláří CzechTrade Skandinávie

Zahraniční kancelář CzechTrade Skandinávie, se sídlem ve Stockholmu, má na starosti celý nordický region. S asistencí strojírenským firmám má zkušenosti, ať již jde o realizaci klasických individuálních služeb, dlouhodobou spolupráci či organizaci národních stánků na strojírenských veletrzích.

V listopadu 2026 bude CzechTrade již po sedmnácté za sebou organizovat českou účast na veletrhu ELMIA Subcontractor ve švédském Jönköpingu. Bližší informace najdete v kalendáři akcí.


Strojírenské veletrhy v regionu

ŠVÉDSKO

FINSKO

DÁNSKO

NORSKO

Přestože jsou severské trhy vysoce konkurenční, české strojírenské firmy mají díky své technické úrovni a zkušenostem reálnou šanci uspět. Klíčem není nízká cena, ale dlouhodobá přítomnost na trhu, kvalitní reference, důraz na inovace a schopnost splnit vysoké požadavky zákazníků na udržitelnost a servis.


Otázky a odpovědi

Jaký je aktuální stav strojírenského sektoru v nordickém regionu?

Sektor se po stagnaci způsobené krizemi postupně oživuje, například ve Švédsku rostla průmyslová výroba až o 23 %. Oživení je ale spíše cyklické než začátek dlouhodobého boomu.

V čem spočívá hlavní výhoda českých firem na těchto trzích?

Nordické firmy mají relativně dobré povědomí o kvalitě českých dodavatelů. Úspěch ale stojí na technické úrovni, inovacích a důvěře, nikoliv jen na ceně.

Na které oblasti by se měli exportéři zaměřit?

Největší uplatnění nacházejí subdodávky, kovoobrábění, výrobní linky či CNC stroje. Roste také význam technologií průmyslu 4.0, jako je automatizace, AI nebo průmyslový software.

Co komplikuje vstup na nordické trhy?

Velkou roli hraje silná lokální i regionální konkurence, zejména z Polska a Pobaltí. Firmy musí počítat s vysokými nároky na kvalitu, servis, udržitelnost a znalost trhu.

Jaké faktory rozhodují o úspěchu při vstupu na trh?

Klíčová je dlouhodobá strategie, kvalitní prezentace firmy a aktivní budování vztahů včetně účasti na veletrzích. Zásadní jsou také certifikace, udržitelnost a schopnost zajistit servis a komunikaci v angličtině.

Petra JindrováBc. Petra Jindrová 
ředitelka 
zahraniční kanceláře CzechTrade Skandinávie
Působí v mezinárodním obchodě více než 13 let. V agentuře CzechTrade nejprve vedla zahraniční kancelář ve Španělsku a nyní má na starosti asistenci českým exportérům při vstupu do nordického regionu.