Švédské stavebnictví se po několika slabých letech sice postupně zotavuje, návrat k předchozí úrovni však zůstává pomalý. Nejvíce je to patrné u bytové výstavby, kterou nadále brzdí nižší kupní síla domácností, vysoké stavební náklady a náročnější podmínky financování. K nejistotě navíc přispívá geopolitická situace a obavy z dalšího vývoje válečných konfliktů, které tlumí ochotu domácností i investorů pouštět se do nových projektů.

V roce 2025 bylo ve Švédsku dokončeno přibližně 33 400 bytů, což je zhruba o třetinu méně než v předchozím roce. Přestože se podle aktuální prognózy švédského úřadu pro bydlení bytová výstavba v příštích letech mírně zotaví, návrat k předchozí úrovni se zatím neočekává. Oživení výstavby brzdí především nejistota na trhu a přetrvávající vysoké náklady.

Národní plán dopravní infrastruktury

Současně se ve Švédsku otevírá výrazně větší prostor pro jinou část stavebního trhu. Podle aktuální prognózy švédského stavebního sektoru mají investice do infrastruktury a inženýrských staveb v příštích letech růst především díky železnici, energetice a vodohospodářské infrastruktuře. Celkové investice do bydlení, komerčních budov a infrastruktury by v roce 2027 měly dosáhnout 704 miliard SEK, což činí zhruba 65 miliard eur. Výrazný impuls představuje nový národní plán dopravní infrastruktury na období 2026 až 2037, pro který vláda schválila financování ve výši 100 miliard SEK (9,3 miliardy eur) ročně. Zhruba 80 % investičního objemu má směřovat do železnice a součástí plánu není jen výstavba nových tratí, ale také rozsáhlá údržba stávající infrastruktury, od samotných železničních tratí a výhybek až po mosty, tunely a silnice.

Investice se již začínají promítat do konkrétních staveb. Tempo oprav silnic se ve Švédsku výrazně zrychlilo a pokračují také opravy mostů a výměna odvodňovacích objektů. Vedle údržby stávající infrastruktury se rozbíhají i velké nové projekty, například železniční Ostlänken nebo silniční Tvärförbindelse Södertörn jižně od Stockholmu. Druhý projekt má délku přibližně 20 kilometrů a zlepší spojení mezi jižní částí Stockholmu a přístavem Norvik. Oba projekty ukazují, že současná investiční vlna se netýká pouze oprav, ale také rozšiřování kapacity dopravní sítě.

Bezpečnost a NATO

Do plánování infrastruktury však vstupuje ještě jeden nový faktor, a to bezpečnost a členství Švédska v NATO. Švédsko se stalo členem NATO v březnu 2024 a jeho geografická poloha z něj činí důležitou tranzitní zemi pro přesun spojeneckých jednotek. Podle švédského výzkumného ústavu pro obranu vytváří vojenský tranzit nové požadavky nejen na silnice a železnice, ale také na přístavy, letiště, logistická centra a další dopravní uzly. Důležitá je například dostatečná nosnost infrastruktury a její schopnost zvládnout přesun těžké techniky.

Tyto nové požadavky se promítají také do konkrétních opatření v železniční infrastruktuře. Členství v NATO a změněná bezpečnostní situace zvyšují nároky na dopravní síť. Ta musí být schopna zajistit alternativní trasy a fungovat i v krizových situacích. Jedním z příkladů je trať Inlandsbanan, u níž se připravují opatření, která mají zvýšit její spolehlivost a umožnit její využití pro civilní i vojenskou dopravu. Cílem je, aby stejná infrastruktura mohla sloužit běžné ekonomice i potřebám obrany státu.

Spolupráce severských zemí

Bezpečnostní hledisko zároveň posouvá infrastrukturu za hranice jednotlivých států. Švédsko, Norsko a Finsko v roce 2026 posílily spolupráci při plánování dopravní infrastruktury a vojenské mobility. Společná severská strategie pro připravenost dopravního systému pracuje s infrastrukturou regionu jako s propojeným systémem a zaměřuje se na přeshraniční spojení, odolnost dopravních sítí, dodavatelské řetězce a kritická místa.

Tento trend je patrný zejména na severu Skandinávie, kde se hospodářské, dopravní a bezpečnostní zájmy jednotlivých zemí stále více propojují. Nové projekty zde proto neslouží pouze k přepravě osob a zboží, ale zároveň mají zvyšovat odolnost celé regionální dopravní sítě a její využitelnost v krizových situacích. Tento přístup se promítá i do evropského financování, které podporuje například přeshraniční železniční spojení a projekty kombinující železniční a přístavní infrastrukturu v severním Švédsku.

Investice do infrastruktury a nové modely spolupráce

Švédský stavební trh se tak vyvíjí rozdílně v jednotlivých segmentech. Zatímco klasická bytová výstavba zůstává relativně slabá, stát současně otevírá značný prostor pro investice do infrastruktury. Vedle železnic a silnic jde o mosty, tunely, energetické sítě, vodohospodářskou infrastrukturu, přístavy a projekty související s obranou.

Vedle objemu dostupných prostředků bude důležitá také schopnost projekty rychle připravit a realizovat. Švédská vláda v červenci 2026 začala připravovat také nové modely spolupráce veřejného a soukromého sektoru při financování a organizaci dopravní infrastruktury. Důvodem je mimo jiné potřeba rychleji modernizovat infrastrukturu po letech odkládané údržby a zkrátit dobu potřebnou od plánování k realizaci.

Pro stavební a technologické firmy tak vzniká trh, jehož těžiště se postupně přesouvá od bytové výstavby k modernizaci a rozšiřování stávající infrastruktury. Příležitosti se otevírají nejen při výstavbě nových železnic, silnic, mostů a tunelů, ale také v oblasti jejich údržby a modernizace, energetiky a vodohospodářské infrastruktury. Významnou součástí budoucích investic bude také posilování bezpečnosti a odolnosti dopravních sítí. Právě propojení infrastrukturních investic s bezpečností bude v příštích letech jedním z důležitých faktorů vývoje švédského stavebního trhu.

Otázky a odpovědi

Proč je bytová výstavba ve Švédsku stále relativně slabá?

Bytovou výstavbu nadále brzdí nižší kupní síla domácností, vysoké stavební náklady, náročnější podmínky financování a nejistota spojená s geopolitickou situací.

Do kterých oblastí infrastruktury směřují ve Švédsku největší investice?

Největší objem investic míří do železnic, silnic, energetických sítí, vodohospodářské infrastruktury, mostů, tunelů a projektů souvisejících s obranou.

Jak ovlivnilo členství Švédska v NATO plánování dopravní infrastruktury?

Členství v NATO zvýšilo požadavky na odolnost dopravní sítě, schopnost přesunů těžké techniky a zajištění alternativních tras pro fungování v krizových situacích.

Jaké nové příležitosti vznikají pro stavební a technologické firmy?

Firmy mohou využít příležitostí při výstavbě nových dopravních staveb, jejich údržbě a modernizaci, ale také v energetice, vodohospodářství a projektech zaměřených na bezpečnost dopravních sítí.

Jakou roli hraje spolupráce severských zemí při rozvoji infrastruktury?

Švédsko, Norsko a Finsko posilují koordinaci v oblasti dopravní infrastruktury a vojenské mobility. Důraz je kladen na přeshraniční spojení, odolnost sítí a společné strategické projekty.

Bc. Petra Jindrová  ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Skandinávie Působí v mezinárodním obchodě více než 13 let. V agentuře CzechTrade nejprve vedla zahraniční kancelář ve Španělsku a nyní má na starosti asistenci českým exportérům při vstupu do nordického regionu.