Maroko v posledních letech výrazně pokročilo ve svozu komunálního odpadu. V roce 2008, kdy byl spuštěn program pro nakládání s komunálním odpadem (PNDM), bylo přibližně 40 % městských oblastní pokryto svozem odpadu. Do roku 2022 se pokrytí zvýšilo na 96 %. Tím ale pozitivní část příběhu v zásadě končí. Na konci programu bylo zřízeno pouze 29 kontrolovaných skládek z plánovaných 60 a míra materiálového využití či valorizace odpadu se pohybovala jen kolem 7 %. Současně se odhaduje, že v zemi působí asi 34 tisíc neformálních sběračů odpadu, jejichž role je pro systém důležitá, ale stále neformalizovaná. Tomu odpovídá i nízká míra třídění u zdroje: podle spotřebitelského průzkumu z roku 2023 téměř 8 z 10 respondentů uvedlo, že doma odpad nikdy netřídili.

Potenciál má segment textilního odpadu nebo třídění papíru

Z hlediska jednotlivých segmentů patří mezi nejrozvinutější recyklace papíru a lepenky. Společnost CMCP–International Paper uvádí, že její závod v Kénitře je největším spotřebitelem odpadového papíru v zemi a vyrábí recyklovaný karton používaný v jejích obalových provozech. Na marockém trhu je zároveň přítomen i další významný mezinárodní hráč, Smurfit Westrock, který v roce 2023 otevřel v Rabatu svůj první provoz v severní Africe. Přesnější je ale mluvit o integrovaném závodě na výrobu obalů z vlnité lepenky, nikoli o samostatném recyklačním závodě. I v tomto relativně rozvinutém segmentu tak zůstává prostor zejména pro technologie sběru, lisování, dotřiďování, zvyšování kvality druhotné suroviny a logistická řešení mimo hlavní průmyslové osy.

Výrazný potenciál má také segment textilního odpadu. Podle IFC vzniká v Maroku přibližně 83 200 tun textilního odpadu ročně, z čehož je 16 700 tun znovu použitelných a 66 500 tun recyklovatelných. Přibližně 77 % tohoto odpadu je soustředěno v oblastech Casablancy a Tangeru, tedy v regionech, kde se koncentruje i hlavní část textilní výroby. Současně se zde postupně začíná formovat nová recyklační infrastruktura, mimo jiné díky investici španělské společnosti Recyclados do integrovaného recyklačního a prádelenského závodu v regionu Tanger a plánované investici portugalské společnosti Valérius Têxteis ve spolupráci s marockým partnerem SG3H. Právě zde vzniká prostor pro technologie mechanické recyklace, předzpracování, třídění, kontrolu kvality a nové aplikace textilního odpadu v průmyslu či stavebnictví.

Aktuální politický a investiční rámec naznačuje, že odpadové hospodářství bude v Maroku v příštích letech patřit mezi preferované modernizační oblasti. Po skončení programu PNDM země přešla do nové fáze prostřednictvím programu PNVDM pro období 2023–2034. V listopadu 2024 navíc Světová banka schválila nový program podpory odpadového hospodářství ve výši 250 milionů dolarů. Ten má posílit reformy i investice v oblasti governance, financování, environmentální výkonnosti sektoru, uzavírání a sanace starých skládek, budování zařízení pro předtřídění, třídění, kompostování a přípravu RDF (pozn. palivo vyrobené z odpadu), ale také zavádění digitálních nástrojů a informačních systémů pro řízení sektoru. Podle programových cílů má Maroko směřovat mimo jiné k profesionálnímu svozu v městských oblastech na úrovni 100 % a k míře využití odpadu kolem 25 % do roku 2034. Pro investory je podstatné i to, že nová investiční charta umožňuje podporu až do výše 30 % způsobilé investice a waste recovery patří mezi prioritní sektory, které mohou čerpat sektorový bonus.

CzechTrade navazuje na příležitosti pro české firmy podnikatelskou misí

Z pohledu českých firem jsou proto nejzajímavější ty oblasti, kde Maroko nebude hledat jen jednotlivé stroje, ale kompletní funkční řešení. Vedle technologií pro třídicí a dotřiďovací linky, lisování, balení či zpracování bioodpadu poroste význam také u systémů pro monitoring skládek, nakládání s průsakovými vodami, sledování toku odpadu, evidenci a reporting. Velmi perspektivní se jeví i digitální vrstva celého sektoru: informační systémy pro správu odpadového hospodářství, datový monitoring, optimalizace svozových tras, technologie pro vážení a sledování naplněnosti, traceabilita recyklovatelných toků nebo nástroje pro postupné zavádění třídění u zdroje. Právě tímto směrem se totiž ubírají i nové reformy, které počítají s postupným zaváděním separace u zdroje, rozvojem EPR mechanismů a širším využitím dat pro řízení systému.

Maroko tedy není pro české firmy zajímavé jen jako trh s rostoucím objemem odpadu, ale především jako trh ve fázi přestavby, kde se teprve skládá moderní systém od sběru přes třídění až po valorizaci a digitální řízení. Vedle tradičních technologií se zde stále více otevírá prostor i pro chytré technologie pro odpadové hospodářství. Na tuto oblast chce navázat i zahraniční kancelář CzechTrade v Rabatu, která na leden 2027 připravuje podnikatelskou misi do Maroka zaměřenou právě na chytré technologie pro odpadové hospodářství.

Otázky a odpovědi

V jakém stavu je marocké odpadové hospodářství?

Maroko výrazně pokročilo ve svozu odpadu, ale pokračující urbanizace a rostoucí spotřeba dále tlačí na rychlý rozvoj odpadového hospodářství. Podle programových cílů směřuje Maroko ke svozu v městských oblastech na úrovni 100 % a k míře využití odpadu okolo 25 % do roku 2034.

Ve kterých průmyslových oblastech jsou plánovány investice?

Nový program podpory odpadového hospodářství má posílit investice do environmentální výkonnosti sektoru, nových zařízení pro předtřídění, třídění, kompostování a přípravu RDF, ale také zavádění digitálních nástrojů a informačních systémů pro řízení sektoru.

Kde jsou příležitosti pro české firmy?

Příležitosti se otevírají v technologiích pro třídicí a dotřiďovací linky, lisování, balení či zpracování bioodpadu. Poroste také význam systémů pro monitoring skládek, nakládání s průsakovými vodami, sledování toku odpadu, evidenci a reporting a jako perspektivní se jeví i digitální vrstva sektoru.

Jak mohou české firmy blíže poznat marocký trh a získat kontakty na místním trhu?

Ideální příležitostí bude plánovaná podnikatelská mise do Maroka, kterou na rok 2027 připravuje zahraniční kancelář CzechTrade v Rabatu. Zaměří se právě na chytré technologie pro odpadové hospodářství.

Jakub Atarsia ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Maroko Má více než deset let zkušeností v oblasti mezinárodního obchodu na arabských a severoafrických trzích. Od roku 2023 působí jako ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Maroku, kde se věnuje rozvoji obchodních vztahů mezi Českou republikou a severní Afrikou. Stál za historicky první účastí České republiky v roli oficiální partnerské země na marockém veletrhu. Firmám, které chtějí růst v Maroku a širším regionu, nabízí praktické zkušenosti z terénu i hlubokou znalost místního prostředí.