Arménie,
Gruzie
Arménské výrobky si v Evropě získávají stále větší pozornost. Země zvažuje ambiciózní proměnu v regionální centrum obchodu, logistiky a zpracování, které by ji posunulo na novou úroveň v globálních dodavatelských řetězcích.
„Arménské výrobky postupně přitahují na evropských trzích stále větší pozornost," uvedla Mariam Manukyanová, prezidentka Rady pro podporu mezinárodních obchodních vztahů, po pracovní cestě po evropských zemích. Podle ní je zájem o arménské zboží poměrně vysoký a poptávka stále roste.
V tomto kontextu se v odborné komunitě stále častěji diskutuje o novém modelu rozvoje: přeměně Arménie na regionální klastr, který by nejen vyvážel vlastní produkty, ale fungoval také jako logistické a zpracovatelské centrum. Podle ní by to zahrnovalo možnost dovážet zboží z různých zemí, skladovat ho, v případě potřeby zpracovávat, zušlechťovat a následně jej odesílat na další zahraniční trhy.
Manukyanová zdůraznila, že tato praxe je široce používána celosvětově a není v rozporu s pravidly mezinárodního obchodu. Jako příklad uvádí Čínu, jejíž ekonomický model je z velké části postaven na efektivním využívání volných ekonomických zón. Tyto zóny shromažďují zboží z celého světa – od surovin až po hotové výrobky – které se poté zpracovává, přebaluje a exportuje do třetích zemí. Právě tato flexibilita podle ní umožňuje čínské ekonomice rychle uspokojovat potřeby různých trhů a zůstat konkurenceschopnou. Podle Manukyan by podobný přístup, přizpůsobený arménské realitě, mohl otevřít nové příležitosti pro místní podniky.
Jak poznamenává předseda Rady, v současné době probíhají intenzivní jednání s řadou významných mezinárodních společností, které mají zájem o spolupráci s arménskými výrobci. Tyto společnosti provádějí audity místních podniků, posuzují jejich potenciál a identifikují slabiny – především nedostatek vybavení a omezenou výrobní kapacitu. Na základě tohoto posouzení se rozhoduje o potenciálních investicích. Jedná se o cílenou podporu: mezinárodní partneři jsou ochotni investovat do rozvoje konkrétních společností, posilovat jejich výrobní kapacity a uvádět své produkty na zahraniční trhy pod jednou značkou.
Manukyanová však zatím nezveřejnila podrobnosti o spolupráci s odvoláním na důvěrnost jednání. Poznamenala pouze, že proces je v aktivní fázi a má značný potenciál.
Hovoříme tedy o vývoji nové exportní architektury, v níž Arménie může působit nejen jako producent, ale také jako plnohodnotný účastník globálních obchodních řetězců s funkcemi zpracování, logistiky a reexportu. S rostoucím zájmem o arménské produkty by se tento přístup mohl stát klíčovým motorem hospodářského růstu.
Zdroj informace: NewsAm
Zpracovala zahraniční kancelář CzechTrade Gruzie a Arménie
Arménie,
Gruzie
Výstavba nového letiště v gruzínském městě Telavi odstartuje na podzim 2027 a dokončena má být do konce roku 2028. Původně mezinárodní projekt byl přepracován a nové letiště bude sloužit pouze domácím spojům.
Japonsko
Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem z roku 2019 otevřela firmám jednodušší přístup na japonský trh. Českým exportérům přinesla v některých sektorech růst, zásadní zlom ale nepředstavovala.
Ázerbájdžán
Projekt Livable Baku, který je zaměřený na sanaci znečištěných jezer, nakládání s odpady a rozvoj, nabízí významné příležitosti pro české environmentální firmy.
Rakousko
Rakouské ekonomické instituty WIFO a IHS v letní prognóze mírně zlepšily výhled tamní ekonomiky. Po několika letech stagnace očekávají v roce 2026 návrat k růstu, přesto však upozorňují na přetrvávající nejistoty spojené s geopolitickým vývojem a stavem veřejných financí.