Austrálie,
Nový Zéland
Národní plán pro umělou inteligenci má vybudovat inkluzivní AI ekonomiku, zvýšit produktivitu a přilákat globální investice. Strategie klade silný důraz na rozvoj AI infrastruktury, zejména datových center, a snahu o pozici regionálního technologického hubu v Indo-Pacifiku.
Dlouho očekávaný Národní plán pro umělou inteligenci (The National AI Plan) slibuje inkluzivní ekonomiku založenou na AI, podporu zaměstnanců, zlepšení veřejných služeb a přilákání globálních investic. Přestože je plán ambiciózní svým jazykem, vyvolává zásadní otázky: kdo z něj bude skutečně těžit a jak účinně budou řízena rizika.
Podobně jako mnoho jiných vlád se Austrálie posunula od počáteční opatrnosti k aktivní účasti v globálním závodě o AI. Plán stojí na třech pilířích: využití ekonomických příležitostí, rozšíření přínosů AI napříč společností a ochrana lidí. V praxi je však největší důraz kladen na to, aby se země stala atraktivní destinací pro rozsáhlou AI infrastrukturu, zejména datová centra.
Globální investice do AI infrastruktury prudce rostou a Austrálie se chce profilovat jako regionální výpočetní uzel v indo-pacifickém regionu. Jednotlivé státy již soupeří o umístění datových center, často je propojují s projekty obnovitelných zdrojů energie. Zkušenosti ze zahraničí, například z Německa či Spojených států, však ukazují, že datová centra výrazně zatěžují elektrické sítě i vodní zdroje. Australský plán se o spotřebě vody a širších environmentálních dopadech zmiňuje jen okrajově a vágně, převážně v souvislosti s efektivitou.
Vláda zároveň tvrdí, že růst produktivity díky AI přinese užitek zaměstnancům, malým podnikům i uživatelům veřejných služeb. Nedávné příklady ale naznačují, že firmy mohou AI využívat především ke snižování mzdových nákladů nebo k intenzivnějšímu dohledu na pracovišti. Namísto ochrany stávajících pracovních podmínek plán upřednostňuje rekvalifikace a přípravu „AI-ready“ pracovníků, přičemž velká část odpovědnosti za prevenci negativních dopadů zůstává na odborech.
Nejkontroverznější je opuštění návrhů na povinná pravidla pro vysoce rizikové systémy AI. Austrálie namísto toho tvrdí, že stávající právní rámec je dostačující a že problémy lze řešit případ od případu, s podporou nového Institutu pro bezpečnost AI. Tento přístup je v ostrém kontrastu s Evropskou unií, která již zakázala některá vysoce riziková použití AI a zavedla komplexní regulační rámec.
Plán hovoří o férovosti, udržitelnosti a bezpečnosti, avšak postrádá konkrétní detaily a pevné závazky.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Austrálie.
Zdroj: https://reneweconomy.com.au
Arménie,
Gruzie
Výstavba nového letiště v gruzínském městě Telavi odstartuje na podzim 2027 a dokončena má být do konce roku 2028. Původně mezinárodní projekt byl přepracován a nové letiště bude sloužit pouze domácím spojům.
Japonsko
Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem z roku 2019 otevřela firmám jednodušší přístup na japonský trh. Českým exportérům přinesla v některých sektorech růst, zásadní zlom ale nepředstavovala.
Ázerbájdžán
Projekt Livable Baku, který je zaměřený na sanaci znečištěných jezer, nakládání s odpady a rozvoj, nabízí významné příležitosti pro české environmentální firmy.
Rakousko
Rakouské ekonomické instituty WIFO a IHS v letní prognóze mírně zlepšily výhled tamní ekonomiky. Po několika letech stagnace očekávají v roce 2026 návrat k růstu, přesto však upozorňují na přetrvávající nejistoty spojené s geopolitickým vývojem a stavem veřejných financí.