Datum:30.06.2026
Průmyslový obor: Ostatní, Potravinářský průmysl
Teritoriální zaměření:
Japonsko - vlajka Japonsko

Dohoda EU s Japonskem Česku pomohla jen částečně

Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem z roku 2019 otevřela firmám jednodušší přístup na japonský trh. Českým exportérům přinesla v některých sektorech růst, zásadní zlom ale nepředstavovala.

Cílem hospodářského partnerství mezi Evropskou unií a Japonskem z roku 2019, uzavřeného na základě komplexní dohody o volném obchodu (EPA), je usnadnit vzájemný obchod, odstranit většinu celních bariér, posílit investice a prohloubit ekonomickou spolupráci mezi dvěma největšími světovými trhy. Jak ukazuje nedávno publikovaná analýza Evropské komise, tyto základní ekonomické cíle se sice daří plnit, výsledky ale zůstávají v jednotlivých oblastech i zemích nevyrovnané.

Se zavedením dohody o volném obchodu vzrostl objem exportu do Japonska, s výjimkou Kypru a Litvy, ve všech členských státech EU. V celkové hodnotě se mezi roky 2014 a 2024 zvýšil o 34,8 %, z 96,9 na 130,6 miliardy eur. Hlavní část exportu stále tvoří pětice velkých států: Německo, Nizozemsko, Belgie, Francie a Itálie, které se společně podílejí přibližně na třech čtvrtinách celkového vývozu.

Na rozdíl od unijního průměru však český export do Japonska spíše stagnuje a hodnotu 27,9 miliardy korun z roku 2019 se podařilo překonat pouze dvakrát (28,0 miliardy v roce 2022 a 28,6 miliardy v roce 2024). Data navíc ukazují, že počet exportujících malých a středních podniků v letech 2019–2023 ve srovnání s obdobím před zavedením dohody klesl o 8,5 %, z 994 na 910 firem.

Oblastmi, kde se Česko dokázalo díky dohodě výrazněji prosadit, jsou zemědělství a potravinářství. Export do Japonska sice nadále tvoří především stroje a průmyslové komponenty a potraviny představují méně než 5 % celkového vývozu, zpráva Evropské komise ale ukazuje, že například u výrobků ze zpracované zeleniny, ovoce a ořechů patřilo Česko mezi státy s nejrychlejším procentuálním růstem exportu do Japonska.

Podobný vývoj lze sledovat i u mléčných výrobků, které patří na úrovni EU mezi nejrychleji rostoucí segmenty (+44 % po zavedení EPA). K růstu přispělo mimo jiné zavedení tarifních kvót na sýry, syrovátku či sušené mléko. Česká republika zde patří mezi státy s nejrychlejším relativním růstem, ten však vychází z nízké základny a absolutní objemy exportu zůstávají omezené.


Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest Japonsko.

Zdroje: EU JAPAN EPA Ex Post Evaluation Final Report May 2026, ČSÚ

Další aktuality