Kolumbie
V současné době jsou v Kolumbii v provozu pouze tři hlavní železniční koridory, což představuje přibližně třetinu celé železniční infrastruktury země. Jedná se o severní osu zahrnující spojení Chiriguaná – Santa Marta a La Dorada – Chiriguaná a o centrální osu Bogotá – Belencito.
Historicky měla železnice v Kolumbii větší význam, postupně
však ztrácela svou roli vlivem preferování silniční dopravy, nedostatečné
údržby a také kvůli ozbrojeným konfliktům, které vedly k chátrání tratí. Z
tohoto důvodu dnes železnice hraje v dopravě mnohem menší úlohu, než by
odpovídalo potřebám velké a ekonomicky se rozvíjející země.
Kolumbijská vláda se proto snaží železniční síť oživit prostřednictvím
modernizace stávajících tratí a jejich propojením s ostatními dopravními
cestami, což má přinést efektivnější logistiku a lepší konkurenceschopnost.
Motivací je především finanční stránka – podle odhadů by se po obnovení
železniční dopravy mohly snížit náklady na přepravu z Bogoty do Karibiku o
přibližně 26 %. To je zásadní rozdíl, jelikož doprava jednoho kontejneru po
silnici může stát až 2 450 USD, zatímco železnice by náklady snížila na zhruba
1 800 USD. I proto bylo od roku 2022 na údržbu a základní provoz železniční
sítě investováno více než 115 tisíc USD.
Za správu železnic v Kolumbii jsou odpovědné tři subjekty: státní agentura
Invías (spravuje 1 734 km), Agencia Nacional de Infraestructura – ANI (1 610
km) a soukromá síť největšího dolu Cerrejón (189 km), která slouží převážně pro
přepravu uhlí. Reaktivace železnice je dnes jednou z hlavních priorit vlády
prezidenta Gustava Petra, ačkoli projekty postupují pomaleji, než bylo původně
očekáváno.
ANI momentálně pokračuje v tendrech na přípravu čtyř železničních koridorů:
Bogotá – Corredor férreo Central, Villavicencio – Puerto Gaitán, Yumbo – Caimalito
a Corredor férreo del Pacífico. Podmínky veřejných zakázek jsou zveřejněny na
portálu Secop II a smlouvy počítají s platností do března 2029, s výjimkou
projektu Yumbo – Caimalito, který má kratší časový rámec do roku 2026. Celkem
bylo na pět prioritních projektů vyčleněno 43,7 miliardy USD, což potvrzuje, že
rozvoj železniční dopravy patří mezi klíčové vládní strategie.
Kromě toho vyzvala ANI firmy k podání nabídek na tři další železniční projekty
v hodnotě 15,2 miliardy USD. Jedná se o koridor Pacífico Buenaventura – Palmira
o délce 120 km, který již dokončil studii předběžné proveditelnosti, dále o
koridor Villavicencio – Puerto Gaitán (193 km), jehož předběžná studie byla
uzavřena v červenci 2025, a o spojení Bogotá – Koridor férreo Central (393 km),
které se nachází ve fázi příprav. Tyto projekty mají zásadní význam nejen pro
vnitrostátní dopravu, ale i pro zapojení Kolumbie do mezinárodního obchodu a
efektivnější napojení na karibské i pacifické přístavy.
Zpracoval: tým zahraniční kanceláře CzechTrade Kolumbie
Zdroje: https://app.bnamericas.com/home
Arménie,
Gruzie
Výstavba nového letiště v gruzínském městě Telavi odstartuje na podzim 2027 a dokončena má být do konce roku 2028. Původně mezinárodní projekt byl přepracován a nové letiště bude sloužit pouze domácím spojům.
Japonsko
Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem z roku 2019 otevřela firmám jednodušší přístup na japonský trh. Českým exportérům přinesla v některých sektorech růst, zásadní zlom ale nepředstavovala.
Ázerbájdžán
Projekt Livable Baku, který je zaměřený na sanaci znečištěných jezer, nakládání s odpady a rozvoj, nabízí významné příležitosti pro české environmentální firmy.
Rakousko
Rakouské ekonomické instituty WIFO a IHS v letní prognóze mírně zlepšily výhled tamní ekonomiky. Po několika letech stagnace očekávají v roce 2026 návrat k růstu, přesto však upozorňují na přetrvávající nejistoty spojené s geopolitickým vývojem a stavem veřejných financí.