Hlavním cílem je čelit ekonomické stagnaci, geopolitickému tlaku a klesající produktivitě a zároveň provést rozsáhlé škrty ve federální veřejné službě. Rozpočet předpokládá deficit ve výši 78 miliard dolarů na období 2025–2026 a nové výdaje ve výši 141 miliard dolarů na pět let, které budou částečně kompenzovány škrty a úsporami ve výši 51,2 miliardy dolarů. Vláda tak reaguje na složité ekonomické prostředí charakterizované nízkým růstem, rostoucí nezaměstnaností a zvýšenou globální nejistotou. Mezi hlavní investiční priority patří infrastruktura (51 miliard dolarů), kritické minerály, LNG, AI (925 milionů dolarů) a bydlení prostřednictvím nově vytvořené agentury Build Canada Homes.

Jednou z významných položek rozpočtu jsou rozsáhlé národní projekty, u nichž se očekává, že budou rychle schváleny na federální úrovni. Mezi ně patří dlouho očekávaná vysokorychlostní železniční trať mezi Torontem a Quebecem, kde Ottawa slibuje zkrácení doby výstavby na polovinu; významné rozšíření přístavů, zejména v Churchillu v Manitobě, s cílem posílit severní obchodní trasy; a velké projekty zachycování a ukládání uhlíku, jako je „Pathways Plus“ v Albertě, jejichž cílem je snížit emise z ropných písků a zároveň posílit energetickou konkurenceschopnost Kanady. Rozpočet také upřednostňuje rozvoj kritických nerostných surovin, moderní dopravní systémy a rozsáhlou infrastrukturu pro čistý růst, což odráží snahu vlády učinit Kanadu soběstačnější a ekonomicky odolnější.

Další klíčovou součástí rozpočtu jsou výdaje na kanadskou obranu. Počítá se s investicí 81,8 miliardy dolarů do kanadských ozbrojených sil v průběhu pěti let. Tyto finanční prostředky jsou určeny na přestavbu a přezbrojení armády, rozšíření náboru a udržení personálu a zajištění toho, aby Kanada dosáhla cílů NATO v oblasti kapacit. Jednou z priorit je také strategie nákupu „Buy Canadian“, která směřuje výdaje na obranu do kanadské výroby vybavení, dodavatelských řetězců a výrobních kapacit v Kanadě. Rozpočet považuje modernizaci obrany za nezbytnou jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska suverenity – sladí bezpečnostní politiku s průmyslovou strategií a signalizuje dlouhodobou strukturální reinvestici do vojenských kapacit Kanady.

Významným opatřením je také uvedení tzv. superodpočtu produktivity pro usnadnění podnikání a investování v Kanadě. Rozpočet zavádí zrychlenou investiční pobídku a zahrnuje okamžité odepsání výrobních nebo zpracovatelských strojů, zařízení na výrobu čisté energie a úsporu energie a technologií s nulovými emisemi. Rovněž pokračuje v okamžitém odepisování aktiv zvyšujících produktivitu a kapitálových výdajů na vědecký výzkum a experimentální vývoj, dále zavádí okamžité odepisování nových výrobních nebo zpracovatelských zařízení a zrychlené odpisy pro nízkouhlíkové technologie na zkapalněný zemní plyn. Společně tvoří tato opatření superodpočet produktivity, který podnítí soukromé investice a sníží náklady a efektivní mezní daňovou sazbu Kanady na 13,2 %. Tím posílí pozici Kanady jako daňově nejkonkurenceschopnější země pro nové podnikatelské investice v rámci G7.

Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Kanada (Toronto).

Zdroj: CBC, Government of Canada