Prvním konkrétním krokem je tendr na výstavbu větrných elektráren o výkonu 700 MW, který maďarská vláda vyhlásila v srpnu letošního roku. Cílem je zvýšit instalovaný výkon větrných elektráren do roku 2030 na 4 GW, což představuje více než desetinásobek současné kapacity.

Podle státního tajemníka pro energetiku Andráse Tótha by výkon mohl do roku 2040 překročit dokonce 6 GW. Větrná energie má doplnit především solární zdroje, jejichž instalovaný výkon v Maďarsku již dosahuje téměř 9 GW.

Důvodem změny je mimo jiné skutečnost, že Maďarsko stále dováží více než 80 % svých energetických potřeb, včetně ropy, zemního plynu a jaderného paliva. Podle Tótha současná situace vystavuje zemi geopolitickým rizikům a představuje konkurenční nevýhodu pro maďarskou ekonomiku. Vysoké ceny energií jsou přitom jedním z problémů, které ovlivňují náklady domácího průmyslu.

Zranitelnost energetického systému se ukázala také letos v srpnu, kdy dlouhodobé sucho a nízká hladina Dunaje téměř vedly k odstavení jaderné elektrárny Paks kvůli nedostatku chladicí vody. Podle Tótha byly v některých dnech dovozy elektřiny nezbytné pro pokrytí maďarské spotřeby.

Přes plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů zůstává pro maďarskou vládu důležitým projektem také prodloužení životnosti jaderné elektrárny Paks s instalovaným výkonem 2 GW. Vláda ji považuje za jeden z nejlevnějších dostupných zdrojů konvenční výroby elektřiny. Část prostředků z evropských fondů, které se Maďarsku podařilo uvolnit po politické změně, má být zároveň využita na modernizaci energetické infrastruktury.

Zdroj: www.reuters.com
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Maďarsko