Japonsko
Mezinárodní výbor zamítl návrh EU na zavedení exportních omezení pro všechny druhy úhořů. Nejostřeji se proti změnám stavělo Japonsko, které patří mezi největší světové spotřebitele.
Panel úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) vydal zamítavé stanovisko k návrhu Evropské unie, jež požadovala zpřísnění celosvětových exportních pravidel pro všechny druhy úhořů. V rámci úmluvy již od roku 2010 platí kvůli kriticky ohrožené populaci evropského úhoře říčního zákaz obchodu mimo i uvnitř EU. S ohledem na rostoucí počet pašeráckých případů a obtížnou rozlišitelnost evropského úhoře od úhoře japonského však EU usilovala o rozšíření regulací. Ve své argumentaci rovněž poukazovala na klesající stavy úhoře japonského a potřebu přísnější ochrany i tohoto druhu.
Proti návrhu se nejostřeji stavělo Japonsko, kde úhoř patří k tradičním pochoutkám a domácí spotřeba je z 70 procent závislá na dovozu, zejména z Číny. Japonská strana před výborem CITES varovala, že omezení v mezinárodním obchodu by vedla nejen k výraznému zdražení, ale mohla by paradoxně ohrozit i samotného japonského úhoře. Bez importu by se totiž domácí trh musel spoléhat výhradně na tento typ.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest Japonsko.
Zdroj: Nikkei
Finsko
Ve východním Finsku se připravuje speciální ekonomická zóna zaměřená na podporu investic, průmyslových projektů a dostupnost kvalifikované pracovní síly. Návrh legislativy má být dokončen do března 2027 a následně předložen k veřejné konzultaci.
Velká Británie
Bezcelní kvóty klesly o polovinu, clo nad kvótu je 50 %.
Chile
Chile se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody. Na vodohospodářství se zaměřil i šestý ročník veletrhu Expo Agua, který propojil veřejný sektor, firmy, akademickou sféru a odborníky na vodohospodářství. Pro české exportéry veletrh představil zajímavý vhled do rychle se rozvíjejícího trhu vodních technologií a konkrétních oblastí, kde Chile hledá nová řešení.
Turecko
V roce 2027 má k Měsíci zamířit první turecké lunární zařízení s vlastním hybridním pohonem, což představuje významný krok v rozvoji tureckých nezávislých vesmírných a raketových kapacit.