Nástup prezidentky Keiko Fujimoriové je doprovázen ambiciózní vizí obnovy hospodářského růstu prostřednictvím rozsáhlých veřejných investic, většího zapojení soukromého kapitálu a zrychlení realizace dlouhodobě připravovaných infrastrukturních projektů. Přestože se jednotlivé priority opírají o projekty připravované již v předchozích letech, nová administrativa deklaruje snahu odstranit administrativní překážky, zrychlit povolovací procesy a vytvořit stabilnější prostředí pro domácí i zahraniční investory. Právě tato kombinace představuje pro exportéry a technologické firmy jednu z nejzajímavějších obchodních příležitostí v Latinské Americe.

Dopravní infrastruktura – motor ekonomického růstu

Jedním z nejvýznamnějších pilířů vládního programu je pokračování masivních investic do dopravní infrastruktury. Největší pozornost se soustředí na rozvoj systému metra v Limě. Vedle dokončení výstavby Linky 2, která představuje první plně automatizovanou podzemní linku v Peru, vláda deklarovala pokračování přípravy Linek 3 a 4, které propojí hustě osídlené části metropolitní oblasti s centrem města a mezinárodním letištěm Jorge Chávez. Do budoucna se počítá také s dalšími trasami metra, které mají zásadně změnit podobu veřejné dopravy v metropoli.

Současně pokračuje modernizace silniční infrastruktury prostřednictvím výstavby a rekonstrukce dálnic, logistických koridorů a regionálních komunikací. Prioritou jsou zejména spojení mezi těžebními oblastmi, průmyslovými centry a pacifickými přístavy Callao, Chancay nebo Matarani. Pokračovat mají rovněž projekty dlouhodobě připravovaných železničních spojení, například příměstské železnice Lima–Ica nebo nové železniční tratě spojující hlavní město s centrálními oblastmi země.

Takto rozsáhlé infrastrukturní investice představují obchodní příležitosti nejen pro stavební společnosti, ale také pro výrobce stavebních materiálů, kabelových systémů, mostních konstrukcí, geotextilií, průmyslových lepidel, signalizačních zařízení, osvětlení, ventilačních systémů, bezpečnostních technologií nebo logistických řešení.

Veřejně-soukromá partnerství jako hlavní investiční model

Nová vláda deklaruje, že významná část infrastrukturních projektů bude realizována prostřednictvím modelu veřejně-soukromého partnerství (PPP). Tento mechanismus má umožnit rychlejší financování výstavby silnic, nemocnic, škol, vodohospodářských staveb i energetických projektů bez výrazného zatížení státního rozpočtu. Současně vláda podporuje rozšíření programu Obras por Impuestos, který umožňuje soukromým společnostem financovat veřejné projekty výměnou za daňové úlevy.

Pro zahraniční společnosti to znamená širší možnosti zapojení nejen jako dodavatelé technologií, ale také jako investoři, projektoví partneři nebo poskytovatelé specializovaných inženýrských služeb.

Obnovení pozastavených investičních projektů

Významnou prioritou nové administrativy je odblokování desítek infrastrukturních projektů, jejichž realizace byla v minulých letech pozastavena kvůli administrativním sporům, změnám legislativy nebo korupčním kauzám. Jedná se především o výstavbu nemocnic, škol, silnic, přehrad, vodovodních systémů a regionálních dopravních staveb.

V praxi to znamená, že řada již připravených projektů může být během relativně krátké doby znovu uvedena do realizační fáze, což vytváří okamžitou poptávku po stavebních materiálech, technologických celcích, projektových službách i průmyslovém vybavení.

Vodní hospodářství a adaptační opatření

Vzhledem k výrazným regionálním rozdílům v dostupnosti vody patří mezi hlavní priority také rozvoj vodohospodářské infrastruktury. Vláda plánuje výstavbu nových vodovodů, čistíren odpadních vod, kanalizačních systémů a zavlažovacích projektů zejména v pobřežních oblastech Peru. Pokračovat mají rovněž rozsáhlé projekty přivaděčů vody pro Limu a další rychle rostoucí města.

Vedle klasických staveb se předpokládá rostoucí poptávka po čerpadlech, potrubních systémech, monitorovacích technologiích, automatizaci vodárenských provozů, laboratorním vybavení a řešeních pro úpravu pitné vody.

Zemědělství a rozvoj exportu

Peru patří mezi nejrychleji rostoucí světové exportéry ovoce, zeleniny a dalších zemědělských produktů. Vládní program proto počítá s dalším rozšiřováním zavlažovacích systémů, podporou moderních zemědělských technologií a budováním logistické infrastruktury pro export.

Pokračovat mají například rozsáhlé závlahové projekty Chavimochic III nebo Majes Siguas II, jejichž cílem je rozšířit zemědělskou výrobu o desítky tisíc hektarů nové půdy. Rozvoj agroexportu vytváří poptávku po balicích technologiích, skladových systémech, chladicích řetězcích, obalových materiálech, automatizaci výroby i logistických službách.

Energetika a těžební průmysl

Těžba mědi, zlata, stříbra a dalších strategických surovin zůstává jedním z hlavních pilířů peruánské ekonomiky. Nová administrativa deklaruje podporu novým důlním projektům, zrychlení povolovacích procesů a rozvoj přenosových soustav i energetické infrastruktury.

Vedle klasických energetických projektů se očekává také růst investic do obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaických a větrných elektráren v jižních regionech země. Rozvoj těžby i energetiky vytváří příležitosti pro výrobce elektrických zařízení, transformátorů, kabelových systémů, průmyslových čerpadel, automatizace, měřicí techniky a bezpečnostních systémů.

Digitalizace veřejné správy

Dalším významným tématem je digitalizace státní správy a zjednodušení administrativních procesů. Vláda plánuje širší využití elektronických služeb, digitalizaci povolovacích řízení a modernizaci informačních systémů veřejné správy. Očekává se rovněž větší využívání umělé inteligence při správě veřejných agend, kybernetické bezpečnosti a datové analytiky.

To otevírá prostor pro společnosti působící v oblasti softwarového vývoje, cloudových řešení, datových center, elektronické identity, digitálních archivů nebo systémové integrace.

Bezpečnost a veřejný pořádek

Bezpečnost byla jedním z nejvýraznějších témat inauguračního projevu. Vláda plánuje investice do modernizace policie, kamerových systémů, monitorovacích center, komunikačních sítí i výstavby nových věznic. Vedle fyzické bezpečnosti bude důležitou oblastí také kybernetická bezpečnost státních institucí.

Tyto investice vytvářejí příležitosti pro dodavatele kamerových systémů, biometrických technologií, inteligentních monitorovacích řešení, datových sítí, krizových komunikačních systémů i specializovaného softwaru.

Příležitosti pro české společnosti

Rozsáhlý investiční program nové peruánské vlády představuje zajímavou příležitost také pro české exportéry. České firmy mají dlouhodobě silnou pozici zejména v oblasti dopravního strojírenství, kolejových technologií, energetiky, vodohospodářských řešení, důlních technologií, zdravotnické techniky, průmyslové automatizace, bezpečnostních systémů nebo ekologických technologií. Významný potenciál mají rovněž výrobci čerpadel, armatur, turbín, elektrických zařízení, laboratorní techniky, specializovaných stavebních materiálů či systémů pro úpravu vody.

Vedle tradičního strojírenství se otevírají příležitosti také pro české IT společnosti nabízející software pro veřejnou správu, kybernetickou bezpečnost, digitalizaci dokumentů, inteligentní dopravní systémy nebo řešení založená na umělé inteligenci. Perspektivní jsou rovněž dodávky technologií pro železniční infrastrukturu, městskou dopravu, letiště, logistická centra a moderní průmyslové provozy.

Pro řadu českých firem může být Peru díky deklarovanému důrazu na veřejně-soukromá partnerství, otevřenosti vůči zahraničním investorům a očekávanému růstu veřejných investic jedním z nejperspektivnějších exportních trhů v Latinské Americe v následujících letech. Úspěch však bude záviset na schopnosti navázat partnerství s místními distributory, účastnit se veřejných tendrů a nabídnout řešení s vysokou přidanou hodnotou, která odpovídají potřebám rychle se modernizující peruánské ekonomiky.

Autor: Tým zahraniční kanceláře CzechTrade Peru

S využitím zdroje: Inaugurační projev Keiko Fujimori ze dne 28.7. 2026