Turecko
Turecko posiluje energetický trh díky diverzifikaci, investicím a novým strategiím. Ty se snaží reagovat na krize a podporovat obnovitelné zdroje.
Turecko v posledních letech čelilo celé řadě krizí, které zásadně ovlivnily globální energetické trhy. Tyto zkušenosti přispěly k posílení odolnosti domácího energetického trhu. Země se musela vyrovnat s dopady klimatické krize, pandemií, narušením dodavatelských řetězců i kolísáním cen komodit. K tomu se přidaly geopolitické konflikty, zejména konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou a napětí na Blízkém východě.
Energetický trh Turecka tak vykazuje vysokou míru odolnosti. Důvodem je nejen zkušenost s krizovými situacemi, ale také dlouhodobě nastavená energetická strategie.
V průběhu posledních 25 let prošel energetický trh zásadní transformací. Došlo ke změně struktury trhu, otevření sektoru soukromým investicím a rozvoji rozsáhlé energetické infrastruktury. Významnou roli hraje také diverzifikace zdrojů a partnerství se sousedními zeměmi, včetně spolupráce s Ázerbájdžánem.
Turecko se zároveň profiluje jako důležitý energetický uzel mezi Asií a Evropou. Současná infrastruktura podle ministerstva energetiky ještě není plně využita, přičemž její kapacita se pohybuje přibližně na úrovni 60 až 70 %. Další navýšení využití lze dosáhnout relativně malými investicemi. Země plánuje rozšířit kapacitu ropovodu mezi Irákem a Tureckem a prodloužit jej až do Basry.
Součástí širší strategie je projekt zeleného koridoru ve spolupráci s Ázerbájdžánem, Gruzií a Bulharskem. Tento projekt má umožnit efektivnější tok energie v různých směrech a posílit regionální propojení. Podle ministerstva bude nutné infrastrukturu využívat flexibilně a reagovat na budoucí vývoj energetického trhu.
Energetická transformace zůstává jedním z hlavních témat turecké politiky. Ministerstvo zdůrazňuje potřebu chytré transformace, která bude schopna reagovat na aktuální i budoucí krize. Adaptabilita se tak stává zásadním prvkem celé strategie.
Turecko zároveň připravuje aktualizaci svých energetických plánů s ambicióznějšími cíli pro roky 2035 a 2040.
Důležitou roli hrají obnovitelné zdroje energie, které mají přispět ke snížení emisí a zvýšení energetické bezpečnosti. Tyto zdroje budou doplněny o systémy pro ukládání energie.
Paralelně probíhá implementace Národního akčního plánu energetické účinnosti pro období 2024 až 2030, který počítá s významnými investicemi ve veřejném i soukromém sektoru napříč ekonomikou. Součástí energetického mixu zůstává jaderná energetika.
Rozvoj energetického trhu Turecka a jeho důraz na diverzifikaci, infrastrukturu a obnovitelné zdroje přináší příležitosti pro české exportéry. Perspektivní jsou zejména dodávky technologií pro energetickou infrastrukturu, řešení pro ukládání energie, energetickou účinnost a obnovitelné zdroje. Zapojení do projektů modernizace a rozšiřování infrastruktury může českým firmám otevřít nové obchodní příležitosti na dynamicky se rozvíjejícím trhu.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Turecko
Zdroj: Ministerstvo energetiky a přírodních zdrojů Turecka
Kazachstán,
Kyrgyzstán
Zpracovatelský průmysl v Kazachstánu vzrostl za prvních deset měsíců roku 2026 o 9,3 %. Další rozvoj odvětví má podpořit spuštění 200 nových projektů s celkovými investicemi přesahujícími 1,7 bilionu tenge (přibližně 84,1 miliardy Kč). Po dosažení plné kapacity by jejich roční produkce měla dosáhnout přibližně 1,5 bilionu tenge (74,2 miliardy Kč), z toho 500 miliard tenge (24,7 miliardy Kč) má připadat na export.
Indonésie
I v roce 2026 se podařila aktivní účast České republiky na charitativní akci v Jakartě s představením několika produktů českých firem.
Indonésie
Levné dovozy plastů a plastikářských výrobků z Číny ohrožují indonéský trh. Výrobci žádají o podporu vládu a ochranu trhu.
Indonésie
Členství Indonésie v organizaci OECD se plánuje na rok 2028. Přestože země splnila již 80 % požadavků pro členství, stále ještě zbývají poměrně zásadní požadavky.