Německá bezpečnostní a obranná politika prošla v posledních letech nejvýraznější transformací od konce studené války. Od přelomového projevu Olafa Scholze a vyhlášení tzv. Zeitenwende v roce 2022 Německo poprvé ve své novodobé historii přijalo Národní bezpečnostní strategii, Vojenskou strategii a také Strategii bezpečnostního a obranného průmyslu (SVI-Strategie).

Tyto dokumenty definují dlouhodobé priority německé bezpečnostní a obranné politiky. Do roku 2039 má být Bundeswehr nejsilnější konvenční armádou v Evropě. Německo zároveň plánuje výrazně navyšovat výdaje na obranu, přičemž podle původního finančního plánu měly do roku 2029 dosáhnout 3,5 % HDP.

K dosažení těchto cílů Německo dokonce ustoupilo od své tradiční rozpočtové zdrženlivosti. Již v roce 2022 vytvořilo zvláštní fond na modernizaci Bundeswehru ve výši 100 miliard eur a v roce 2025 uvolnilo ústavní dluhovou brzdu pro část výdajů na obranu a bezpečnost.

Německý obranný průmysl zažívá nebývalý růst

Z tohoto směřování německé bezpečnostní politiky výrazně těží domácí obranný průmysl. Německé zbrojní společnosti zaznamenávají nebývalý růst tržeb a rozšiřují své výrobní kapacity. Obranný průmysl zároveň získává stále větší význam na úkor tradičně dominantního automobilového sektoru, který v posledních letech prochází strukturální krizí.

Příkladem je vlajková loď německého obranného průmyslu, společnost Rheinmetall. Její tržby v roce 2025 meziročně vzrostly o 29 % a provozní výsledek se zvýšil o 33 %. Společnost zároveň výrazně rozšiřuje kapacity na výrobu dělostřelecké munice a v roce 2025 symbolicky předstihla automobilku Volkswagen z hlediska tržní kapitalizace.

Produkty německých obranných společností ale neslouží pouze k modernizaci Bundeswehru, ale ve velkém směřují také na Ukrajinu. Německo je v současnosti největším evropským poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině a od začátku ruské invaze patří mezi její nejvýznamnější podporovatele i v celosvětovém měřítku.

Příležitosti pro české firmy v dodavatelských řetězcích

Rozmach německého obranného průmyslu představuje pro české firmy příležitost zapojit se do dodavatelských řetězců tamních zbrojních společností. Největší výrobci, tzv. systémoví integrátoři, kteří dodávají kompletní zbraňové systémy Bundeswehru, Ukrajině i dalším spojeneckým armádám, hledají spolehlivé partnery pro dodávky subsystémů a jednotlivých komponent, například kabelových svazků, optických senzorů nebo elektronických systémů.

Mezi významné systémové integrátory patří již zmíněný Rheinmetall, ale také KNDS, Diehl Defence, Hensoldt, Airbus Defence and Space nebo TKMS. Některé z těchto společností provozují vlastní dodavatelské portály, prostřednictvím kterých se mohou potenciální partneři představit, zaregistrovat a ucházet se o spolupráci.

Další možnosti navázání spolupráce

Další možností, jak navázat kontakty v německém obranném průmyslu, je Spolkový svaz bezpečnostního a obranného průmyslu (Bundesverband der Deutschen Sicherheits- und Verteidigungsindustrie – BDSV). Sdružuje společnosti působící v oblasti bezpečnostních a obranných technologií, včetně malých a středních podniků. Pro české firmy tak může představovat užitečný výchozí bod při hledání potenciálních obchodních partnerů.