Turecko
Turecko v listopadu 2025 zvýšilo export o 2,2 %, dovoz však rostl rychleji. Obchodní deficit se dále prohloubil
Listopad 2025 přinesl pro turecký zahraniční obchodu smíšený vývoj. Vývoz rostl i nadále, zatímco dovoz se zvýšil o něco rychleji. Rozdíl mezi tempem obou ukazatelů prohloubil obchodní deficit, který v meziročním srovnání dále vzrostl. Vývoz se zvýšil o 2,2 % na 22,718 mld. dolarů, zatímco dovoz stoupl o 2,6 % a dosáhl 30,523 mld. dolarů. Celkový obchodní obrat činil 53,241 mld. dolarů, což představovalo meziroční růst o 2,4 %. Míra pokrytí dovozu vývozem se snížila na 74,4 %. Dlouhodobější vývoj od ledna do listopadu navíc ukazuje pokračující převahu dovozní dynamiky. Za těchto jedenáct měsíců se export zvýšil o 3,7 % na 247,188 mld. dolarů. Dovoz však rostl rychleji, a to o 5,7 % na 329,675 mld. dolarů. Kumulovaný obchodní deficit dosáhl 82,488 mld. dolarů a celkový obchodní obrat činil 576,863 mld. dolarů.
Listopadová data potvrzují silnou roli meziproduktů v tureckém průmyslu. Vývoz surovin a meziproduktů dosáhl 10,688 mld. dolarů, což představovalo největší položku. Následovalo spotřební zboží s objemem 8,067 mld. dolarů a kapitálové statky s hodnotou 3,261 mld. dolarů. Stejný obraz se projevil i u dovozu. Meziprodukty tvořily 20,680 mld. dolarů, tedy největší část tureckého importu. Spotřební zboží dosáhlo 4,967 mld. dolarů a investiční statky 4,660 mld dolarů. Struktura ukazuje, že turecký průmysl zůstává úzce propojen se zahraničními dodavateli a výrazně spoléhá na dovoz komponentů, strojů a dalších vstupů. To dále ovlivňuje obchodní bilanci, jelikož výroba orientovaná na export vyžaduje vysoké objemy dovážených vstupů.
Rozložení zahraničního obchodu podle sektorů potvrzuje dominantní roli zpracovatelského průmyslu. Na exportu se podílel 93,3 %, zatímco zemědělství, lesnictví a rybolov tvořily 4,5 % a těžba 1,7 %. Na straně dovozu měl zpracovatelský sektor podíl 82,5 %. Produkty těžby a dobývání představovaly 10,8 %, zejména díky energetickým materiálům, a zemědělství, lesnictví a rybolov 4,1 %. Data potvrzují dlouhodobý model, ve kterém Turecko vyváží hlavně průmyslové výrobky, zatímco pro jejich výrobu ve velké míře dováží suroviny, energii a kapitálové vybavení. Tento vztah posiluje vnější závislost ekonomiky a udržuje tlak na obchodní bilanci.
Vývoj tureckého zahraničního obchodu ukazuje na stabilní poptávku po meziproduktech, strojích, technologických celcích a investičních vstupních komponentech. Českým exportérům se tak otevírá prostor zejména v průmyslových dodávkách, strojírenství a dodavatelských řešeních pro výrobní podniky. Turecké firmy dlouhodobě hledají spolehlivé partnery a kvalitní dodavatele, což je příležitost pro exportéry, kteří vynikají technologickou úrovní a schopností reagovat na specifické požadavky průmyslových odběratelů.
Naše turecká kancelář je prodlouženou rukou obchodních oddělení českých firem. Nabízí asistenci založenou na znalostech trhu a propojuje české výrobce s tureckými partnery. Hledáte-li nové obchodní příležitosti, neváhejte se na nás obrátit - zahraniční kancelář CzechTrade Turecko.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Turecko.
Zdroj: P. A. Turkey
Arménie,
Gruzie
Výstavba nového letiště v gruzínském městě Telavi odstartuje na podzim 2027 a dokončena má být do konce roku 2028. Původně mezinárodní projekt byl přepracován a nové letiště bude sloužit pouze domácím spojům.
Japonsko
Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem z roku 2019 otevřela firmám jednodušší přístup na japonský trh. Českým exportérům přinesla v některých sektorech růst, zásadní zlom ale nepředstavovala.
Ázerbájdžán
Projekt Livable Baku, který je zaměřený na sanaci znečištěných jezer, nakládání s odpady a rozvoj, nabízí významné příležitosti pro české environmentální firmy.
Rakousko
Rakouské ekonomické instituty WIFO a IHS v letní prognóze mírně zlepšily výhled tamní ekonomiky. Po několika letech stagnace očekávají v roce 2026 návrat k růstu, přesto však upozorňují na přetrvávající nejistoty spojené s geopolitickým vývojem a stavem veřejných financí.