Turecko
Turecko v listopadu 2025 zvýšilo export o 2,2 %, dovoz však rostl rychleji. Obchodní deficit se dále prohloubil
Listopad 2025 přinesl pro turecký zahraniční obchodu smíšený vývoj. Vývoz rostl i nadále, zatímco dovoz se zvýšil o něco rychleji. Rozdíl mezi tempem obou ukazatelů prohloubil obchodní deficit, který v meziročním srovnání dále vzrostl. Vývoz se zvýšil o 2,2 % na 22,718 mld. dolarů, zatímco dovoz stoupl o 2,6 % a dosáhl 30,523 mld. dolarů. Celkový obchodní obrat činil 53,241 mld. dolarů, což představovalo meziroční růst o 2,4 %. Míra pokrytí dovozu vývozem se snížila na 74,4 %. Dlouhodobější vývoj od ledna do listopadu navíc ukazuje pokračující převahu dovozní dynamiky. Za těchto jedenáct měsíců se export zvýšil o 3,7 % na 247,188 mld. dolarů. Dovoz však rostl rychleji, a to o 5,7 % na 329,675 mld. dolarů. Kumulovaný obchodní deficit dosáhl 82,488 mld. dolarů a celkový obchodní obrat činil 576,863 mld. dolarů.
Listopadová data potvrzují silnou roli meziproduktů v tureckém průmyslu. Vývoz surovin a meziproduktů dosáhl 10,688 mld. dolarů, což představovalo největší položku. Následovalo spotřební zboží s objemem 8,067 mld. dolarů a kapitálové statky s hodnotou 3,261 mld. dolarů. Stejný obraz se projevil i u dovozu. Meziprodukty tvořily 20,680 mld. dolarů, tedy největší část tureckého importu. Spotřební zboží dosáhlo 4,967 mld. dolarů a investiční statky 4,660 mld dolarů. Struktura ukazuje, že turecký průmysl zůstává úzce propojen se zahraničními dodavateli a výrazně spoléhá na dovoz komponentů, strojů a dalších vstupů. To dále ovlivňuje obchodní bilanci, jelikož výroba orientovaná na export vyžaduje vysoké objemy dovážených vstupů.
Rozložení zahraničního obchodu podle sektorů potvrzuje dominantní roli zpracovatelského průmyslu. Na exportu se podílel 93,3 %, zatímco zemědělství, lesnictví a rybolov tvořily 4,5 % a těžba 1,7 %. Na straně dovozu měl zpracovatelský sektor podíl 82,5 %. Produkty těžby a dobývání představovaly 10,8 %, zejména díky energetickým materiálům, a zemědělství, lesnictví a rybolov 4,1 %. Data potvrzují dlouhodobý model, ve kterém Turecko vyváží hlavně průmyslové výrobky, zatímco pro jejich výrobu ve velké míře dováží suroviny, energii a kapitálové vybavení. Tento vztah posiluje vnější závislost ekonomiky a udržuje tlak na obchodní bilanci.
Vývoj tureckého zahraničního obchodu ukazuje na stabilní poptávku po meziproduktech, strojích, technologických celcích a investičních vstupních komponentech. Českým exportérům se tak otevírá prostor zejména v průmyslových dodávkách, strojírenství a dodavatelských řešeních pro výrobní podniky. Turecké firmy dlouhodobě hledají spolehlivé partnery a kvalitní dodavatele, což je příležitost pro exportéry, kteří vynikají technologickou úrovní a schopností reagovat na specifické požadavky průmyslových odběratelů.
Naše turecká kancelář je prodlouženou rukou obchodních oddělení českých firem. Nabízí asistenci založenou na znalostech trhu a propojuje české výrobce s tureckými partnery. Hledáte-li nové obchodní příležitosti, neváhejte se na nás obrátit - zahraniční kancelář CzechTrade Turecko.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Turecko.
Zdroj: P. A. Turkey
Kazachstán,
Kyrgyzstán
Zpracovatelský průmysl v Kazachstánu vzrostl za prvních deset měsíců roku 2026 o 9,3 %. Další rozvoj odvětví má podpořit spuštění 200 nových projektů s celkovými investicemi přesahujícími 1,7 bilionu tenge (přibližně 84,1 miliardy Kč). Po dosažení plné kapacity by jejich roční produkce měla dosáhnout přibližně 1,5 bilionu tenge (74,2 miliardy Kč), z toho 500 miliard tenge (24,7 miliardy Kč) má připadat na export.
Indonésie
I v roce 2026 se podařila aktivní účast České republiky na charitativní akci v Jakartě s představením několika produktů českých firem.
Indonésie
Levné dovozy plastů a plastikářských výrobků z Číny ohrožují indonéský trh. Výrobci žádají o podporu vládu a ochranu trhu.
Indonésie
Členství Indonésie v organizaci OECD se plánuje na rok 2028. Přestože země splnila již 80 % požadavků pro členství, stále ještě zbývají poměrně zásadní požadavky.