Předseda centrální banky Timur Išmetov 24. srpna při zahájení Silk Road Finance & Technology Forum v Taškentu uvedl, že úřady chtějí do roku 2030 přilákat do fintechového sektoru zahraniční investice ve výši 1 miliardy USD a vyškolit 5 000 mladých odborníků.

Guvernér centrální banky uvedl, že Uzbekistán usiluje o to stát se jedním z center rozvoje finančních technologií ve Střední Asii a nabízí mezinárodním společnostem možnost investovat, testovat nová řešení a rozvíjet své projekty v zemi.

„Uzbekistán je otevřen investicím, technologiím, odborným znalostem a dlouhodobému partnerství. Regionální finanční propojenost nelze vybudovat silami jediné země. Vyzýváme naše partnery, aby s námi spolupracovali na infrastruktuře a standardech, které budou schopny propojit trhy Střední Asie s dalšími regiony,“ uvedl Timur Išmetov. „Vyvíjejte zde, testujte zde nová řešení, investujte zde a rozvíjejte zde lidský kapitál. Při správně nastaveném partnerství se Střední Asie může stát propojenějším a konkurenceschopnějším regionem, který bude lépe integrován do globálního finančního systému,“ dodal.

Národní fintechová strategie do roku 2030

První z nových iniciativ představených šéfem centrální banky je Národní strategie rozvoje fintechu Uzbekistánu na období 2026–2030.

„Představujeme Národní strategii rozvoje fintechu Uzbekistánu na období 2026–2030. Ta sjednocuje rozvoj sektoru v rámci jednotné národní politiky se zaměřením na inovace, přiměřenou regulaci, moderní finanční infrastrukturu, přístup k talentům a kapitálu a také na budování pozice Uzbekistánu jako centra rozvoje fintechu ve Střední Asii,“ uvedl Timur Išmetov. 

Centrální banka podle něj také pokračuje ve zdokonalování regulatorního sandboxu s cílem vytvořit transparentnější podmínky pro testování nových finančních produktů, včetně řešení zahraničních společností.

Innovation Hub a venture kapitálový fond

Centrální banka vytvořila i vlastní Innovation Hub. Přijímání první skupiny rezidentů by mělo začít ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026. „Hub zajistí celý proces – od inkubace a akcelerace přes regulatorní podporu a pilotní testování až po přípravu řešení pro vstup na trh,“ uvedl Timur Išmetov.

Současně byl vytvořen specializovaný fond rizikového kapitálu. „V současnosti jednáme se zkušenými mezinárodními správci fondů a zároveň vytváříme přímé propojení mezi Innovation Hubem a vstupem projektů na mezinárodní trhy. Cílem je umožnit realizaci větších investic a přilákat mezinárodní spoluinvestory,“ uvedl šéf centrální banky.

UzQR, open banking a scoring využívající AI

Mezi pěti prioritami rozvoje fintechového ekosystému vyzdvihl Timur Išmetov zejména finanční infrastrukturu. Centrální banka podle něj rozvíjí národní QR systém UzQR, API pro open banking a jednotné platební standardy. „V současnosti rovněž vyvíjíme API pro open banking a platební standardy, které umožní finančnímu systému růst a zajistí interoperabilitu mezi různými jurisdikcemi,“ uvedl.

Cílem těchto změn je podle něj posílit konkurenci, rozšířit možnosti volby pro klienty a vytvořit finanční ekosystém, ve kterém mohou být data bezpečně a odpovědně využívána ke zkvalitňování služeb.

Centrální banka vyvíjí i vlastní model alternativního úvěrového scoringu s využitím umělé inteligence. Kromě toho chce regulátor posunout na novou úroveň politiku v oblasti platebních systémů, open bankingu a provozní odolnosti. Podle Timura Išmetova již byly vytvořeny základní regulatorní rámec, model řízení a technická architektura.

Digitální sum

Další oznámenou iniciativou je příprava tzv. white paperu, tedy koncepčního dokumentu o digitální měně centrální banky (CBDC). „Dokument se bude zabývat potenciálními scénáři jejího využití, variantami designu, klíčovými kompromisy a dopady na finanční systém,“ uvedl předseda centrální banky.

Výsledky studie by podle něj měly umožnit přechod do experimentální fáze „Její závěry by se měly stát základem pro přechod k experimentální fázi, abychom mohli otestovat optimální přístupy a posoudit, do jaké míry může digitální měna přispět k rozvoji inovací a digitální ekonomiky Uzbekistánu,“ řekl Timur Išmetov. Zdůraznil, že v oblasti digitálních aktiv a nových forem peněz se centrální banka zatím nachází ve fázi výzkumu a vývoje.„Náš přístup bude vyvážený a založený na faktech,“ dodal.

5 000 odborníků do roku 2030

Samostatnou prioritou bude příprava odborníků v oblasti finančních technologií. Do roku 2030 má být vyškoleno 5 000 studentů. První skupina by měla zahájit studium ještě do konce roku 2026 v rámci programu vytvořeného singapurskými univerzitami ve spolupráci s GFTN, neziskovou organizací založenou Monetary Authority of Singapore.

„Program bude kombinovat základní akademickou přípravu s praktickými dovednostmi v oblasti fintechu,“ uvedl Timur Išmetov. Předseda centrální banky připomněl, že medián věku obyvatel Uzbekistánu činí přibližně 29 let, což představuje významnou demografickou výhodu, zároveň však vyžaduje soustavné investice do dovedností a lidského kapitálu.

V současnosti se podle něj 57 % plateb v Uzbekistánu uskutečňuje bezhotovostně a tento podíl každoročně roste. „Více než polovinu ekonomiky tvoří malé a střední podniky. Proto věnujeme stále větší pozornost rozšiřování přístupu k financování. Naším cílem je rozvoj stabilního finančního systému a podpora produktivní hospodářské činnosti,“ uvedl.

Šéf centrální banky rovněž oznámil, že podíl žen s bankovním účtem vzrostl z 39 % na 61 %. Rozvoj fintechu by podle něj neměl být založen pouze na růstu počtu transakcí a zavádění nových technologií, ale také na vytváření dlouhodobé ekonomické hodnoty a posilování konkurence.

Uzbekistán plánuje snížit inflaci na 5 % v roce 2027, udržet rozpočtový deficit pod úrovní 3 % HDP a dosáhnout úvěrového ratingu v investičním pásmu. Vláda také hodlá dokončit proces vstupu země do WTO a postupně snižovat přítomnost státu v ekonomice, jak již dříve na fóru uvedl místopředseda vlády Džamšid Kučkarov.

Zprávu připravil kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Uzbekistán

Zdroj: https://www.gazeta.uz