Indie je pro české firmy v zemědělství a agrotechnologiích jedním z nejrychleji rostoucích trhů mimo Evropu. Země modernizuje zemědělství, investuje do potravinářského zpracování, zavlažování, mechanizace i digitalizace. Současně roste důraz na vyšší produktivitu, úsporu vody a odolnost vůči klimatickým změnám.

Zemědělství se řadí mezi páteřní sektory ekonomiky a v řadě indických států zaměstnává více než polovinu práceschopného obyvatelstva. Například ve státě Maháráštra tvoří agrosektor 23 % HDP. Indie má však také ambici implementovat do zemědělství moderní technologie jako AI a k tomuto cíli představila státní strategii Maha-Agri AI Policy. Modernizace zemědělství vytváří prostor pro mezinárodní spolupráci v oblastech, kde mají české firmy co nabídnout.

Poptávka po moderních technologiích

Indie má zájem o spolupráci a rozšíření stávajícího technologického portfolia především v umělé inteligenci, satelitních datech a v dronech. Například již zmíněný stát Maháráštra do těchto technologií masivně investuje s cílem předpovídat výnosy, sledovat zdraví plodin a optimalizovat spotřebu vody. Stejně tak je viditelná snaha o přechod od tradiční ruční práce k efektivnějšímu strojovému vybavení, jako jsou traktory a kombajny.

Výstupy z dat získaných právě z dronů ve formě AI analýz navíc umožňují bankám a pojišťovnám získat reálný, konkrétní, ale především aktuální přehled o možné výši produkce a finanční stabilitě farem. To otevírá prostor pro efektivnější pojištění výnosů. Sdílení dat získaných z dronů také umožňuje farmářům sledovat stav plodin či výskyt škůdců. Farmář dokáže s vysokou přesností určit, kde přesně je třeba aplikovat přípravky na ochranu rostlin, čímž předchází plošným chemickým zásahům.

Výzvy v zavlažování a skladování plodin

Velkou výzvou zůstává nedostatečně rozvinutý systém zavlažování. Téměř polovina indické orné půdy stále spoléhá pouze na monzunové deště. Země potřebuje vybudovat moderní zavlažovací systémy, které omezí plýtvání vodou. V oblasti zavlažování a vodního managementu proto roste poptávka po chytrém řízení závlah, retenčních systémech, filtraci vody, čerpadlech, senzorech vlhkosti půdy a dalších.

Představitelé místní agrární komory upozorňují na velmi špatný stav skladování a uchovávání plodin. Až třetina úrody se zkazí ještě předtím, než se dostane na trh. Klíčová proto bude výstavba chladírenských skladů a rozvoj dodavatelských řetězců. V tomto případě rovněž roste lokální poptávka po balicích linkách, plnicích technologiích, pivovarské technologii, mlékárenském vybavení. Žádaná jsou zařízení pro zpracování masa, smart-technologie pro skladování obilí, ale především výkonné chladírenské systémy.

Častým problémem je nekompatibilita zahraničních řešení

Velkou překážkou pro místní malé a střední farmáře (kteří však tvoří až 90 % všech indických farmářů) je již zmíněný problém financování a omezené možnosti pojištění úrody proti povětrnostním vlivům. Na tuto situaci upozorňují zemědělští představitelé po celé Indii.

Indický zemědělský výzkumný ústav již léta upozorňuje na důležitost Smart farming technologií. Největší problém u zahraničních dodavatelů vidí v nekompatibilitě dodávaných řešení a v neschopnosti adaptovat se na místní podmínky. To vytváří tlak na místní technologické společnosti, aby přišly s vlastním řešením.

Otázky a odpovědi

Kde mají české firmy v indickém zemědělství největší příležitosti?

Největší potenciál je v moderních technologiích, jako jsou AI, drony, mechanizace, zavlažování a zpracování potravin. Poptávka roste i ve skladování a chladírenských systémem.

Proč Indie investuje do modernizace zemědělství?

Země se snaží zvýšit produktivitu, snížit závislost na monzunech a zlepšit efektivitu hospodaření s vodou. Důležitým cílem je také digitalizace a využití dat pro řízení výroby.

Jaké jsou hlavní problémy indického zemědělství? Velkým problémem je nedostatečné zavlažování a vysoké ztráty při skladování plodin. Až třetina úrody se znehodnotí ještě před uvedením na trh.

Jakou roli hrají data a technologie v zemědělství v Indii?

Data z dronů a AI pomáhají sledovat stav plodin, optimalizovat zásahy a předpovídat výnosy. Zároveň usnadňují přístup k financování a pojištění pro farmáře.

Na co si musí české firmy dát při vstupu na trh pozor?

Klíčová je schopnost přizpůsobit technologie místním podmínkám a potřebám farmářů. Nevhodně adaptovaná řešení patří mezi hlavní překážky zahraničních dodavatelů.

Mgr. Petr Buchtyar   ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Indie – Mumbaí Před příchodem do CzechTrade působil v oboru bezpečnosti na Letiště Praha a také se jako externista se věnoval průmyslové spolupráci na Ministerstvu obrany. Od července 2025 zastává pozici ředitele indické kanceláře CzechTrade v Mumbaí.