Peruánská metropole Lima, kde společně s přilehlým Callaem žije více než 11 milionů obyvatel, čelí dlouhodobě komplikované dopravní situaci. Většina obyvatel se spoléhá na hromadnou dopravu nebo taxi služby, ale efektivita přepravy zůstává omezená. Silniční infrastruktura je zastaralá a dopravnímu systému chybí propojení. Není proto překvapivé, že Lima patří mezi města s největšími dopravními zácpami na světě.

Městská hromadná doprava v Limě postrádá jednotný integrovaný systém. Vedle sebe zde fungují metro, autobusové linky Metropolitano, minibusy, mikrobusy, dodávky i široká škála taxi služeb, které však nejsou provázané tarifně, ani organizačně. Cestující tak během jedné cesty musí kombinovat různé platební metody, od dobíjecích karet přes hotovost až po mobilní aplikace, přičemž platební karty nejsou vždy přijímány.

Významnou roli hrají autobusy Metropolitano, které od roku 2010 propojují 12 městských částí a denně přepraví přibližně 500 000 cestujících. Přestože využívají vyhrazené jízdní pruhy a patří k nejrychlejším způsobům dopravy ve městě, jejich vozový park je dnes zastaralý a neodpovídá současným nárokům na komfort ani bezpečnost.

Plánovaná modernizace metra i autobusů

Postupná modernizace má začít právě obnovou vozového parku Metropolitano. Od července 2025 dochází k nasazování nových autobusů splňujících emisní normu EURO 6 a využívajících zemní plyn. Tyto kroky mají přispět ke snížení emisí i zvýšení komfortu cestujících. Změny se plánují i mimo systém Metropolitano, konkrétně na linkách 1001 a 1002, které mají být nově obsluhovány elektrickými autobusy. Celkem by mělo být nasazeno 95 vozidel, která posílí spojení na frekventovaných trasách mezi Limou a Callaem a mezi čtvrtěmi San Isidro a Santiago de Surco.

Vedle autobusové dopravy funguje v Limě také metro, které však spolu se systémem Metropolitano pokrývá pouze 12 až 13 % přepravní poptávky. V provozu je zatím jen jedna plně funkční linka o délce necelých 35 kilometrů se 26 stanicemi. Výstavba dalších linek pokračuje, i když s časovými prodlevami, a do budoucna by nové linky měly výrazně rozšířit kapacitu městské dopravy. Významnou část přepravy však nadále zajišťují minibusy a mikrobusy provozované velkým množstvím soukromých dopravců, často s vozidly na hranici životnosti. Tento segment zůstává jednou z hlavních příčin dopravní neefektivity i bezpečnostních rizik.

Rozmach železniční dopravy

V Peru se v posledních letech dostává do popředí železniční doprava. Země, která historicky spoléhala na silniční a leteckou dopravu, začíná železnici znovu vnímat jako strategický nástroj pro mobilitu obyvatel i hospodářský růst. Současná železniční síť o délce přibližně 1700 kilometrů je relativně omezená, přičemž většina tratí je provozována na základě dlouhodobých koncesí soukromými společnostmi.

Zásadní změnu přináší vládní plán rozvoje železnic. Ten počítá s výrazným rozšířením sítě až na téměř 4000 kilometrů do roku 2050. Celkové investice mají přesáhnout 31 miliard dolarů a zahrnují výstavbu nových tratí pro osobní i nákladní dopravu. Mezi nejvýznamnější projekty patří příměstská železnice Lima – Chosica o délce 37 kilometrů, která má výrazně zkrátit dobu dojíždění z východních částí metropole do centra. Projekt má v pilotní fázi využívat starší dieselové jednotky darované z Kalifornie, což vyvolalo diskuse o jeho ekologických dopadech i dlouhodobé udržitelnosti.

Dalším ambiciózním záměrem je projekt Tren Grau, který má propojit sever a jih země pobřežní tratí o délce přes 2400 kilometrů. Nová železnice by měla významně posílit přepravu osob i nákladu a podpořit exportní odvětví, zejména zemědělství a těžbu. Plánuje se také výstavba tratí spojujících přístavy s vnitrozemskými regiony bohatými na nerostné suroviny, což má zlepšit logistiku a zvýšit konkurenceschopnost peruánské ekonomiky.

Do budoucna se diskutuje i o mezinárodních projektech, například o železničním propojení mezi Tichým a Atlantským oceánem, které by spojilo Peru s Brazílií. Tento projekt by mohl zásadně změnit obchodní toky v regionu, zároveň však naráží na technické, finanční i environmentální výzvy.

Šance pro české dodavatele

Modernizace dopravy v Limě i rozvoj železniční infrastruktury v Peru představují nejen nezbytný krok ke zlepšení mobility obyvatel, ale také významnou příležitost pro zahraniční partnery. Rostoucí důraz na efektivitu, udržitelnost a technologickou vyspělost otevírá prostor pro dodavatele dopravních řešení, infrastruktury, vozidel i souvisejících služeb. České firmy mohou v tomto dynamicky se rozvíjejícím prostředí nabídnout své zkušenosti, inovace a technologická řešení, která mohou přispět k modernizaci dopravního systému v Peru.

Kancelář CzechTrade Peru proto letos uspořádala podnikatelskou misi zaměřenou právě na chytrá řešení v dopravě. Mise potvrdila, že kvalitní české technologie mají potenciál uplatnění na peruánském trhu a mohou přispět ke zlepšení mobility v Limě.

Otázky a odpovědi

Jaké jsou hlavní dopravní problémy v Peru?

Peru, zejména Lima, čelí přetížené silniční infrastruktuře, fragmentovanému systému veřejné dopravy a nedostatečnému propojení jednotlivých typů přepravy.

Jaké dopravní projekty jsou v Peru aktuálně plánovány?

Mezi klíčové projekty patří modernizace autobusů Metropolitano, rozšiřování metra v Limě, příměstská železnice Lima–Chosica a strategický železniční projekt Tren Grau.

Jak velký je potenciál železniční dopravy v Peru?

Vláda plánuje rozšířit železniční síť z cca 1700 km na až 4000 km do roku 2050, což představuje investice přes 31 miliard dolarů.

Proč je Peru atraktivní trh pro dopravní infrastrukturu?

Rychlá urbanizace, nedostatečná infrastruktura a vládní investiční plány vytvářejí dlouhodobou poptávku po moderních dopravních řešeních.

Mgr. Petra Balladares ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Peru Je od roku 2024 ředitelkou kanceláře CzechTrade v Limě. V minulosti působila v agentuře CzechInvest, kde se věnovala podpoře startupů a zahraničních investic v oboru EcoTech. Má za sebou zkušenosti také z mexické pobočky české společnosti mmcité nebo z exportního oddělení českého výrobce cereálních produktů Emco. K Latinské Americe má vztah již od studijních let. Díky studiu magisterského oboru Latinskoamerická studia na Univerzitě Hradec Králové absolvovala výměnný studijní pobyt a následně vedla neziskovou organizaci na podporu drobného podnikání v Nikaragui.