Pobaltské státy – Estonsko, Lotyšsko a Litva – prošly od pádu Sovětského svazu nejradikálnější transformací zdravotnických systémů v Evropě. V zemích fungoval takzvaný „Semaškův systém“, který si mnozí pamatují i z Československa a který se vyznačoval centralizací, bezplatnou péčí, ale zároveň i značnou neefektivitou nemocnic a poliklinik. Pobaltské země se po získání nezávislosti začaly proměňovat na mezinárodní laboratoř digitálního zdravotnictví. Doteď jsou sice pod evropským průměrem ve výdajích na zdravotnictví, ale zato jsou nadprůměrně rychlé v implementaci digitálních řešení.

Absolutním lídrem v digitalizaci je Estonsko, kde je 99 % zdravotních dat již digitalizováno a zabezpečeno blockchainem. Lotyšsko v rámci národní strategie úspěšně odbourává historickou roztříštěnost, sjednotilo onkologické registry a propojuje regionální nemocnice do společného cloudu. Litva mezitím realizuje masivní centralizaci spojenou s uzavíráním zastaralých venkovských pracovišť a investuje stovky milionů eur do moderních regionálních center a telemedicíny. Všechny tři země se potýkají s demografickým úbytkem obyvatelstva a zajištění péče pomocí moderních řešení je jeden ze způsobů, jak na tento trend reagují.

Rychlý přesun do digitálního prostoru má také svá úskalí. Zdravotnictví se stalo kritickou infrastrukturou a je pod permanentním tlakem kybernetických útoků. Prakticky veškerá nemocniční zařízení jsou dnes vybavena senzory a čipy, od infuzních pump až po monitory, přičemž každé z nich může být potenciální vstupní bránu pro hackery. Klíčovou vládní prioritou je proto zavedení evropské směrnice NIS 2. To vyžaduje přechod od pouhého digitálního ukládání dokumentů (PDF či skenů) ke strukturovaným, strojově čitelným datům ve standardu HL7 FHIR. Pouze takto sjednocená a vysoce zabezpečená data mohou bezpečně obíhat systémem, chránit soukromí pacientů a v budoucnu sloužit pokročilým algoritmům umělé inteligence či pro prediktivní medicínu.

Vznik inovačních center

Velkou výhodou Pobaltí je existence specializovaných inovačních hubů a státních IT center, která slouží jako ideální testovací platformy pro technologické firmy. Například v Estonsku hraje klíčovou roli vládní IT agentura TEHIK, která spravuje celostátní e-health architekturu a vypisuje technologické tendry. Pro soukromý sektor se otevírají dveře prostřednictvím „inovačních pískovišť“ (Regulatory Sandboxes), kde si mohou i zahraniční subjekty legálně vyzkoušet integraci svých softwarů a AI algoritmů na reálných, anonymizovaných pacientských datech. Tímto způsobem firmy validují bezpečnost a efektivitu svých řešení v ostrém provozu ještě předtím, než investují do nákladných evropských certifikací. V Litvě aktuálně vzniká největší biotech hub v Evropě „BIO CITY“. Propojovat bude akademickou obec, státní správu, podnikatele a mezinárodní partnery právě v biotechnologiích.

Rozvoj kritické infrastruktury a spolupráce napříč regionem

Geopolitická situace a další faktory spojující tento region přispěly k tomu, že v květnu 2026 všechny tři pobaltské státy podepsaly ve Vilniusu Společnou deklaraci o posílení přeshraniční krizové připravenosti ve zdravotnictví. Nová úzká spolupráce reaguje na hrozby hybridních konfliktů, masivních výpadků kritické infrastruktury a dodavatelských řetězců. Cílem deklarace je technicky propojit národní e-health systémy tak, aby nemocnice v Tallinnu, Rize i Vilniusu dokázaly v případě nouze sdílet kapacity, koordinovat nákupy zdravotnického materiálu a bezpečně přenášet zdravotní data pacientů přes státní hranice. Financování ambiciózních plánů je plně zajištěno kombinací evropských krizových fondů a rostoucích národních rozpočtů.

Estonsko čerpá z unijního Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) celkem 953 milionů eur, přičemž téměř čtvrtina (cca 230 milionů eur) směřuje výhradně do digitální agendy, kyberbezpečnosti a e-health. Stát navíc ze svého národního rozpočtu vyčleňuje přes 12 milionů eur ročně čistě na rozvoj a údržbu zdravotnických IT systémů.

Litva masivně investuje prostřednictvím vlastního Biotech Action Plan 2030 s jasným cílem: zvýšit podíl biotechnologií a e-health na 5 % HDP do roku 2030. Symbolem těchto investic je již zmíněný gigantický biotechnologický a medicínský kampus BIO CITY v hodnotě 7 miliard eur.

Lotyšsko směřuje desítky milionů eur ze strukturálních fondů EU a kohezních programů do naplnění své Digitální strategie zdravotnictví do roku 2029. Peníze jsou striktně alokovány na nákup telemedicínských platforem a konsolidaci dat regionálních nemocnic.

Klíčové akce v regionu a příležitosti pro české firmy

Pro navázání osobních kontaktů a prezentaci technologických řešení slouží klíčové regionální akce pokrývající celé Pobaltí. V Estonsku je to Estonian HealthTech Week (24. – 28. srpna 2026), který hostí Tallinn a Tartu; akce se do hloubky zaměřuje na AI v medicíně a digitální terapeutické a zdravotnické technologie.

Pro oblast chirurgické a nemocniční techniky je významná specializovaná Baltic Ear, Nose & Throat and Head & Neck Surgery Conference v Tallinnu (4. – 5. června 2026), která funguje jako přímé prezentační fórum pro nákupčí z nemocnic.

V Rize je tradiční akcí zdravotnický veletrh MedBaltica (24. – 25. září 2026).

Vrcholem regionálního networkingu je mezinárodní fórum Life Sciences Baltics v litevském Kaunasu (27. – 28. duben 2027), což je největší byznysová a matchmakingová akce pro MedTech, digitální zdraví a biotechnologie v Pobaltí.

Pro české inovativní firmy se v tomto prostředí otevírají mimořádné exportní příležitosti. České subjekty mohou uspět jako subdodavatelé státních zakázek či partneři lokálních technologických gigantů (jako je například společnost Nortal). Největší potenciál se nabízí v dodávkách kyberbezpečnostního softwaru, v integračních platformách pro převod dat do standardu HL7 FHIR a v oblasti telemedicíny (vzdálený monitoring pacientů pro lotyšský a litevský venkov). Základním předpokladem úspěchu je stoprocentní podpora eIDAS (digitální identity) a schopnost integrovat svá řešení do otevřené architektury pobaltských systémů.

Otázky a odpovědi

Jak pobaltské státy transformují své zdravotnické systémy?

Po rozpadu Sovětského svazu se všechny tři státy staly laboratoří digitálního zdravotnictví. Estonsko již digitalizovalo 99 % zdravotnických dat, Lotyšsko sjednocuje onkologické registry a propojuje regionální nemocnice do společného cloudu a Litva centralizuje systém a investuje do regionálních center a telemedicíny.

Jaká úskalí s sebou digitalizace přinesla?

Zdravotnictví se stalo terčem častých kybernetických útoků. Zařízení obsahující senzory a čipy, což jsou dnes prakticky všechna zdravotnická zařízení, jsou potenciální vstupní bránou pro hackery.

Co vede pobaltské státy k hlubší spolupráci ve zdravotnictví?

Především geopolitická situace a hrozba kybernetických útoků na zdravotnický systém. Cílem spolupráce je propojit národní e-health systémy tak, aby nemocnice dokázaly v případě nouze sdílet kapacity, koordinovat nákupy a přenášet zdravotní data pacientů přes státní hranice.

Jaké regionální akce zaměřené na e-health jsou klíčové pro navázání obchodních kontaktů?

Estonian HealthTech Week a Baltic Ear, Nose & Throat and Head & Neck Surgery Conference v Estonsku, MedBaltica v Lotyšsku, a především Life Sciences Baltics v Litvě.

Kde se díky digitalizaci otevírají obchodní příležitosti pro české exportéry?

Například v dodávkách kyberbezpečnostního softwaru, v integračních platformách pro převod dat do standardu HL7 FHIR a v oblasti telemedicíny. Předpokladem úspěchu je podpora eIDAS a schopnost integrace řešení do otevřené architektury pobaltských systémů.

Ing. Nikola Hrušková   ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade Pobaltí Má více než desetileté zkušenosti v diplomacii a rozvíjení obchodních vztahů v zemích bývalého Sovětského svazu, zejména v Rusku, Uzbekistánu a Tádžikistánu. Díky výborné znalosti ruštiny a hluboké orientaci v místním prostředí může firmám poskytnout nejen praktické rady v obchodu a rozvoji podnikání, ale také cenný socioekonomický, kulturní a politický kontext, který je pro úspěšné obchodní vztahy v regionu často klíčový.