Britsko-švédská společnost AstraZeneca oznámila, že do konce desetiletí investuje ve Spojených státech 50 miliard dolarů. Prostředky směřují do rozvoje výroby a výzkumu, především v oblasti chronických onemocnění. Vlajkovou lodí investice bude nové výrobní centrum ve Virginii, zaměřené na léčbu obezity a metabolických poruch – půjde o největší jednorázovou investici společnosti do jedné provozovny.

AstraZeneca v současnosti generuje 42 % svých tržeb v USA. Do roku 2030 plánuje dosáhnout globálních tržeb ve výši 80 miliard dolarů, přičemž polovina by měla pocházet právě z amerického trhu. Investice mají podle firmy posílit postavení USA jako světového lídra ve farmaceutické výrobě a vývoji a zároveň vytvořit desítky tisíc nových pracovních míst.

Tlak administrativy a reakce farmaceutického průmyslu

Oznámení přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa zvyšuje tlak na globální farmaceutické firmy, aby přesouvaly výrobu a vývoj do Spojených států. Prezident opakovaně hrozí zavedením vysokých dovozních cel. „Amerika už nebude tolerovat ziskuchtivost velkých farmaceutických firem,“ uvedl Trump v květnovém projevu.

Americký ministr obchodu Howard Lutnick krok AstraZenecy přivítal s tím, že nová tarifní politika má ukončit závislost USA na zahraničním dovozu klíčových léčiv. Analytici z JP Morgan dodávají, že společnost již nyní vyrábí přibližně 80 % léků pro americký trh přímo v USA, a nová investice by mohla zajistit téměř úplnou soběstačnost.

Oslabení Evropy a další konkurenti

Vedle pozitivního dopadu pro americký trh vzbuzuje investice otázky ohledně budoucnosti evropského farmaceutického průmyslu. Šéf AstraZenecy Pascal Soriot varoval, že pokud Evropa nebude více přispívat k farmaceutickým inovacím, dojde k přesunu pracovních míst do USA. Firma již dříve zrušila plánovanou investici do britského závodu na vakcíny kvůli nejasnostem v podpoře ze strany vlády.

AstraZeneca není jediným farmaceutickým gigantem, který se rozhodl pro podobný krok. V posledních měsících oznámily rozsáhlé investice v USA také společnosti Roche (50 miliard dolarů), Johnson & Johnson (55 miliard dolarů), Eli Lilly (více než 50 miliard dolarů od roku 2020) či Sanofi (20 miliard dolarů). Většina z nich reaguje na nový obchodní přístup americké vlády.

Exportní pohled: příležitost i výzva pro české firmy

Masivní investice do amerického farmaceutického sektoru vytvářejí nové obchodní příležitosti. České firmy mohou využít rostoucí poptávku po strojním vybavení, laboratorních technologiích nebo vývoji specializovaných komponent. Zároveň jde o signál, že USA zůstávají nejatraktivnějším trhem pro zdravotnický a farmaceutický průmysl – ovšem za cenu přizpůsobení se novým podmínkám a očekávání amerických partnerů. V případě, že máte zájem v bližší informace o trhu nebo hodláte na něj vstoupit, neváhejte se obrátit na některou z našich amerických zahraničních kanceláří.

Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade USA, Chicago.
Zdroj: The Times