Austrálie,
Nový Zéland
Austrálie má nejvyšší počet solárních panelů na obyvatele na světě. Mnohé z prvních instalací nyní dosahují konce své životnosti a země tak čelí prudkému nárůstu solárního odpadu. Projekt financovaný z grantu australské vlády, se zaměřuje na nové metody odstraňování nečistot a získávání vysoce čistých materiálů, zejména křemíku, klíčového prvku pro další výrobu solárních panelů.
Univerzita Swinburne University of Technology bude stát v čele mezinárodního výzkumného projektu za 3 miliony australských dolarů. Ten se bude soustředit na recyklaci vysloužilých solárních panelů a opětovné využití vzácných a kritických minerálů, zejména křemíku.
Projekt Silicon Zero Emission Recycling, Refining and Production (Si-Zero) financuje australská vláda. Výzkumníci budou pracovat s novými metodami k odstraňování nečistot a získávání vysoce čistých materiálů. Hlavní prioritou je křemík, klíčový prvek pro další výrobu solárních panelů a dalších technologií.
„Výzkumný program Si-Zero je prvním svého druhu na světě,“ uvedla výzkumnice Swinburne University Bintang Nuraeni a dodává: „Spojuje mezinárodní odborníky, kteří vyvíjejí bezuhlíkové procesy pro získávání vysoce čistého křemíku a dalších cenných materiálů, a přispívá tak k udržitelnému a cirkulárnímu solárnímu průmyslu.“
Projekt povede profesor Akbar Rhamdhani ze Swinburne University, podle kterého současné výrobní postupy vyžadují redukci surového oxidu křemičitého při extrémních teplotách za použití uhlíku – proces náročný jak časově, tak energeticky.
„Recyklace může tuto fázi obejít, ale sama o sobě je náročná,“ upozorňuje Rhamdhani. „Křemík získaný z panelů je nutné dále čistit až na 99,99999 %, což představuje technologickou výzvu.“
Jeho tým proto vyvíjí proces, který využívá robotizovanou manipulaci ve velkém objemu a čistou energii. „Pracujeme na velmi čistém řešení s nulovou nebo minimální uhlíkovou stopou,“ dodává Rhamdhani.
Austrálie má nejvyšší počet solárních panelů na obyvatele na světě. Mnohé z prvních instalací nyní dosahují konce své životnosti a země tak čelí prudkému nárůstu solárního odpadu. Do roku 2050 se očekává, že objem tohoto odpadu dosáhne jednoho milionu tun.
Globálně by mohl solární odpad do téhož roku přesáhnout 78 milionů tun. Významným přispěvatelem bude také Indie, kde by solární odpad mohl do roku 2050 překročit 19 milionů tun – a představovat tak značné ekologické riziko.
Na programu Si-Zero se podílejí také výzkumníci z Indického technologického institutu v Hajdarábádu (IIT Hyderabad), indonéské Národní agentury pro výzkum a inovace (BRIN) a univerzity Universitas Gadjah Mada (UGM). Za Spojené státy se účastní výzkumná nadace Sadoway Labs Foundation.
Projekt zároveň podpoří deset doktorandů a pět výzkumných pracovníků napříč zúčastněnými zeměmi.
Zkušenosti Austrálie s rychle rostoucím solárním odpadem a vývojem pokročilých recyklačních technologií mohou být inspirací i pro české firmy působící v oblasti obnovitelných zdrojů, zpracování odpadů nebo automatizace. Vznikají tak příležitosti k transferu technologií, vývoji specializovaných zařízení či spolupráci na mezinárodních výzkumných projektech.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Sydney
Zdroj: Renew Economy, https://reneweconomy.com.au/
Turecko
Turecko navyšuje kapacity solární a větrné energie a plánuje dosáhnout 120 GW do roku 2035. Podporuje tak energetickou bezpečnost.
Kanada
Letos v březnu oznámily Kanada a EU vylepšení dohody CETA. Reagují na aktuální geopolitické výzvy a potřebu diverzifikovat obchodní vztahy.
Španělsko
Země rozvíjí polovodičový sektor prostřednictvím nových továren, veřejně-soukromých partnerství a podpory z programu PERTE Chip. Projekty jako závod ve Vigu či plánované centrum IMEC v Málaze otevírají příležitosti i pro české exportéry v oblasti technologií a služeb.
Austrálie
Společně s odstraněním téměř všech cel dojde i ke zjednodušení administrativních a netarifních bariér, například usnadnění v certifikaci a testování pro vstup některých produktů na trh. Očekává se, že se obchod se zbožím mezi EU a Austrálií v následujících deseti letech zvýší až o 33 %.