Po šoku v prvních letech ruské invaze se struktura ekonomiky Ukrajiny postupně přizpůsobuje novým podmínkám. Podle údajů Národní banky Ukrajiny zveřejněných ve Zprávě o finanční stabilitě za tři čtvrtletí roku 2025 výsledky řady odvětví vyvracejí představu o hospodářském kolapsu. Přestože je ekonomika výrazně zasažena, zejména v oblasti výroby, logistiky a zahraničního obchodu, podnikatelský sektor prokázal vysokou míru adaptace. Zatímco tradičně exportně orientovaná odvětví zaznamenávají pokles, výrobu v jiných sektorech podporuje domácí poptávka a státní zakázky financované z veřejných zdrojů.

V období leden–září 2025 byl zaznamenán pokles výroby zejména v produkci olejů a tuků (o 18,9 %), v těžebním průmyslu (o 9,1 %) a v nákladní dopravě (o 12,8 %). Hlavními příčinami byly slabší zemědělská sklizeň, pokles světových cen, omezená zahraniční poptávka a rozsáhlé poškození logistické infrastruktury v důsledku bojů.

Současně některá odvětví vykázala výrazné oživení. Stavebnictví zvýšilo objem produkce o 15,5 % v důsledku obnovy poškozené infrastruktury a bytového fondu. Hutnictví zaznamenalo růst o 7,5 % díky silné domácí poptávce, zatímco strojírenství vzrostlo o 2,5 % v návaznosti na rozšíření státních obranných zakázek. Pozitivní dynamika byla patrná rovněž ve velkoobchodě a maloobchodě, což naznačuje zachování základní úrovně domácí spotřeby.

Relativně příznivý vývoj lze pozorovat i ve finančních výsledcích podniků. K 1. říjnu 2025 vzrostly podnikové příjmy meziročně přibližně o 10 %. Nejvyšší provozní rentabilitu v letech 2024–2025 vykazovaly činnosti v oblasti nemovitostí (20,3 %) a zemědělství (15 %). Poměrně dobré výsledky si udrželo také strojírenství a výroba stavebních materiálů, což úzce souvisí s obnovou infrastruktury a veřejnými zakázkami financovanými státem.

Z regionálního hlediska jsou dopady výrazně nerovnoměrné. Nejhorší situace panuje v přífrontových oblastech. Průměrný provozní příjem na jeden podnik se v Chersonské oblasti snížil o 89 %, v Mykolajivské oblasti o 63 % a v Oděské oblasti o 27 %. Tyto rozdíly odrážejí nejen přímé škody, ale i ztrátu logistických vazeb a tržních příležitostí, což dlouhodobě omezuje ekonomickou aktivitu v postižených regionech.

Navzdory nepříznivým podmínkám zůstává zadlužení podnikatelského sektoru relativně pod kontrolou. Průměrný poměr hrubého dluhu k EBITDA dosahuje hodnoty 2,1, což odpovídá umírněné úrovni zadlužení. Pro bankovní sektor je to důležitý signál: nízká úroveň úvěrového zatížení většiny odvětví naznačuje, že prostor pro rozvoj úvěrování přetrvává i v prostředí zvýšených rizik. Právě lokálně orientovaná odvětví — strojírenství, zemědělství, potravinářský a lehký průmysl či maloobchod — mohou tvořit základ postupného oživení ekonomické aktivity i bankovního financování.

Válka zásadně proměnila roli státu v ukrajinské ekonomice a učinila z něj klíčového hospodářského aktéra a hlavní zdroj domácí poptávky. Nárůst veřejných výdajů na obranu, bezpečnost, obnovu infrastruktury, zdravotnictví a sociální podporu značně kompenzuje pokles soukromých investic a zahraniční poptávky v některých sektorech. V tomto kontextu se konflikt nestal pouze destruktivním faktorem, ale také impulzem hluboké strukturální transformace ekonomiky. Dochází k přerozdělování zdrojů ve prospěch odvětví orientovaných na domácí trh a k přestavbě výrobních řetězců s ohledem na logistická omezení a bezpečnostní rizika. Postupně se tak formuje nový model ekonomiky, v němž stát prostřednictvím rozpočtu, veřejných zakázek a finančních podpůrných nástrojů plní stabilizační roli.

Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Ukrajina (Kyjev). 

Zdroj: thepage.ua