Japonský export pokračoval v první polovině roku 2026 v silném růstu, když dle údajů japonského ministerstva financí vzrostl meziročně téměř o 14 % a dosáhl hodnoty 60,6 bilionu jenů. Současně se však zvýšil také dovoz, a to o necelých 11 % na 61,9 bilionu jenů, v důsledku čehož obchodní bilance za první pololetí skončila schodkem přibližně 1 bilionu jenů.

Na růstu exportu se výrazně podepsala silná zahraniční poptávka po japonských průmyslových výrobcích, zejména po polovodičích a dalších technologicky vyspělých produktech. Významnou roli sehrál také slabý kurz japonského jenu vůči americkému dolaru, jenž se v posledních měsících pohybuje poblíž nejnižších hodnot za více než čtyři desetiletí.

Oslabený jen sice podporuje konkurenceschopnost japonských exportérů na zahraničních trzích, zároveň však zdražuje dovoz energií, surovin a dalších komodit. Jelikož Japonsko zůstává výrazně závislé na dovozu energetických zdrojů, vyšší ceny energií a geopolitická nejistota na Blízkém východě nadále zatěžují obchodní bilanci země.

Pro české exportéry představuje současný vývoj v Japonsku kombinaci příležitostí i výzev. Pokračující investice japonské vlády do umělé inteligence, robotiky, digitalizace a pokročilé výroby vytvářejí prostor pro dodavatele inovativních technologií, průmyslových komponentů a specializovaných řešení s vysokou přidanou hodnotou. Slabý jen však současně zvyšuje cenovou citlivost japonských odběratelů a vytváří tlak na konkurenceschopnost dovážených výrobků, a to zejména v segmentu spotřebního zboží.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře agentur CzechTrade Japonsko.

Zdroj: Asahi News, Nikkei