Venezuela byla nejdůležitějším partnerem Kuby. Výpadek jejích dodávek je obrovský zásah pro Kubu, jejíž energetický sektor je vysoce závislý na dovozech. Import v případě energií dosahuje 60 % procent. Navíc americký prezident oznámil možnost zavést cla zemím vyvážejícím ropu a pohonné hmoty na Kubu. Kvůli této okolnosti Kuba ztratila dalšího důležitého partnera – Mexiko.

Výpadky proudu provází každodenní život na ostrově pravidelně. S velkými problémy se potýká odvětví služeb. Výrazně zasažená jsou zdravotnictví, vzdělávání a dopravní infrastruktura. Nedostatky surovin zapříčinily, že pro kubánskou ekonomiku důležitá těžařská společnost Sherritt pozastavila těžbu kobaltu a niklu. Nedostatek leteckého paliva může být omezením pro turisty kvůli komplikacím s návratem do vlasti.

Důsledkem těchto krizí je nespokojenost ve společnosti. Situace je složitá i pro vládu, protože poprvé po dlouhých letech od obnovení diplomatických jednání s USA v roce 2014, obě strany zasedly k dialogu. Ze strany Kuby je snaha přerušit embargo na energetické zdroje. Z americké strany je zde snaha o větší svobodu na Kubě. Kuba reagovala propuštěním 51 politických vězňů. Humanitární krize by však nutně nemusela vést ke změně režimu, po které touží americká administrativa. Podle odborníků by se nejspíše spustila další vlna migrace z Kuby, jak už v minulých letech bylo dokázáno. Od roku 2020 emigrovalo 2,5 milionu Kubánců, což je 18 % populace.

Zpracoval tým pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Střední Amerika a Karibik.

Zdroj: Bnamericas.com a Elpais.com