Maroko
Maroko stojí na prahu rozvoje cirkulární ekonomiky v oblastech, kde dnes chybí infrastruktura i technologie – u textilního odpadu a nápojových kartonů. Pro české firmy se otevírá prostor přinést know-how, pilotní projekty i udržitelná řešení propojující sběr, recyklaci a výrobu nových produktů.
Maroko se v posledních letech stále častěji pouští do diskusí o cirkulární ekonomice, avšak v některých oblastech stojí stále na začátku. Dvě z nich jsou textilní odpad a nápojové kartony – segmenty, kde dnes chybí komplexní infrastruktura, ale kde zároveň leží obrovská obchodní příležitost.
V textilním průmyslu vzniká ročně více než 83 000 tun průmyslových zbytků, od odstřižků látek až po směsi přírodních a syntetických vláken. K tomu je třeba přičíst desítky tisíc tun použitého oblečení, pro které v zemi neexistuje ucelený systém sběru a třídění. Přibližně dvě třetiny textilního odpadu tvoří přírodní materiály, zejména bavlna, zatímco zbytek představují směsi a syntetické materiály. Recyklace se zatím omezuje na několik pilotních projektů – například spolupráci firem Evlox a UNIDO při regeneraci bavlny na nové příze, výrobu izolačních desek ze směsového textilu firmou Novimat nebo kolekce společnosti Vita Couture, která už dnes tvoří 70 % sortimentu z recyklovaných či ekologických materiálů.
Podstatná část odpadu však končí na skládkách nebo se používá jako levná výplň či palivo. Chybí infrastruktura pro sběr a třídění, technologie pro zpracování směsových materiálů i napojení recyklačních procesů na reálný trh s novými produkty. A právě zde může české know-how nabídnout řešení – od technologií na třídění a lisování textilu, přes využití recyklovaných vláken ve stavebnictví, až po školení zpracovatelů a municipalit.
Podobně problematická je situace u nápojových kartonů. Maročané ročně spotřebují 10 až 20 tisíc tun těchto obalů, z nichž drtivá většina – odhadem 95 % – končí ve směsném odpadu. Přestože papírové vlákno z kartonů lze vytěžit, složená vrstva PolyAl (kombinace plastu a hliníku) se zatím nezpracovává vůbec. V zemi neexistuje systém separace, ani kapacity na využití PolyAl, a největší města jako Casablanca, Rabat či Marrákeš se potýkají s jeho rychlým hromaděním.
Příležitost pro zahraniční technologie je zřejmá: dodávky kompletních linek na separaci a recyklaci kompozitních obalů, zavádění pilotních projektů výroby stavebních a interiérových materiálů z recyklátu či poskytování poradenství v odpadovém hospodářství. Maroko aktuálně hledá partnery, kteří nepřijedou pouze prodat stroj, ale dokážou vytvořit udržitelný systém – od sběru, přes zpracování až po výrobu nových, trhem žádaných produktů.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Maroko
Vietnam
Listopadová návštěva předsedy Senátu ČR Miloše Vystrčila ve Vietnamu potvrdila sílící strategické partnerství obou zemí a podpořila rozvoj obchodu, investic i průmyslové spolupráce. Zároveň zdůraznila rostoucí roli českých firem na vietnamském trhu i význam ČR jako vstupní brány do EU.
Katar
Katar na začátku prosince oficiálně oznámil založení národní společnosti Qai, která se specializuje na umělou inteligenci (AI). Cílem je vybudovat pokročilé digitální ekosystémy podporující inovace a udržitelný rozvoj.
Egypt
Ministr financí Egypta Ahmed Kouchouk potvrdil, že Egypt v prosinci zavede svůj druhý balíček daňových pobídek, jehož cílem je dále zlepšovat podnikatelské prostředí, což může být zajímavé i pro české investory v Egyptě.
Polsko
Polské národní aerolinie LOT se stávají hlavním kandidátem na převzetí české letecké společnosti Smartwings. Tato transakce by mohla výrazně posílit přítomnost LOT ve střední Evropě a zajistit mu zhruba čtvrtinu provozu na pražském letišti.