Maroko
Maroko stojí na prahu rozvoje cirkulární ekonomiky v oblastech, kde dnes chybí infrastruktura i technologie – u textilního odpadu a nápojových kartonů. Pro české firmy se otevírá prostor přinést know-how, pilotní projekty i udržitelná řešení propojující sběr, recyklaci a výrobu nových produktů.
Maroko se v posledních letech stále častěji pouští do diskusí o cirkulární ekonomice, avšak v některých oblastech stojí stále na začátku. Dvě z nich jsou textilní odpad a nápojové kartony – segmenty, kde dnes chybí komplexní infrastruktura, ale kde zároveň leží obrovská obchodní příležitost.
V textilním průmyslu vzniká ročně více než 83 000 tun průmyslových zbytků, od odstřižků látek až po směsi přírodních a syntetických vláken. K tomu je třeba přičíst desítky tisíc tun použitého oblečení, pro které v zemi neexistuje ucelený systém sběru a třídění. Přibližně dvě třetiny textilního odpadu tvoří přírodní materiály, zejména bavlna, zatímco zbytek představují směsi a syntetické materiály. Recyklace se zatím omezuje na několik pilotních projektů – například spolupráci firem Evlox a UNIDO při regeneraci bavlny na nové příze, výrobu izolačních desek ze směsového textilu firmou Novimat nebo kolekce společnosti Vita Couture, která už dnes tvoří 70 % sortimentu z recyklovaných či ekologických materiálů.
Podstatná část odpadu však končí na skládkách nebo se používá jako levná výplň či palivo. Chybí infrastruktura pro sběr a třídění, technologie pro zpracování směsových materiálů i napojení recyklačních procesů na reálný trh s novými produkty. A právě zde může české know-how nabídnout řešení – od technologií na třídění a lisování textilu, přes využití recyklovaných vláken ve stavebnictví, až po školení zpracovatelů a municipalit.
Podobně problematická je situace u nápojových kartonů. Maročané ročně spotřebují 10 až 20 tisíc tun těchto obalů, z nichž drtivá většina – odhadem 95 % – končí ve směsném odpadu. Přestože papírové vlákno z kartonů lze vytěžit, složená vrstva PolyAl (kombinace plastu a hliníku) se zatím nezpracovává vůbec. V zemi neexistuje systém separace, ani kapacity na využití PolyAl, a největší města jako Casablanca, Rabat či Marrákeš se potýkají s jeho rychlým hromaděním.
Příležitost pro zahraniční technologie je zřejmá: dodávky kompletních linek na separaci a recyklaci kompozitních obalů, zavádění pilotních projektů výroby stavebních a interiérových materiálů z recyklátu či poskytování poradenství v odpadovém hospodářství. Maroko aktuálně hledá partnery, kteří nepřijedou pouze prodat stroj, ale dokážou vytvořit udržitelný systém – od sběru, přes zpracování až po výrobu nových, trhem žádaných produktů.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Maroko
Vietnam
Dne 21. července 2026 dorazila do Vietnamu první komerční zásilka českého vepřového masa. Jedná se o významný milník ve vzájemném zemědělském obchodu a výsledek několikaletých jednání mezi českými a vietnamskými úřady.
Japonsko
Japonský export v první polovině roku 2026 výrazně posílil díky rostoucí poptávce po polovodičích a dalších technologických produktech. Vysoké náklady na dovoz energií a surovin však nadále udržují obchodní bilanci v deficitu.
Thajsko
Očekává se, že thajský trh s doplňky stravy poroste z 2,02 miliardy dolarů v roce 2023 na 2,52 miliardy dolarů do roku 2033, a to díky rostoucímu zájmu o zdraví, stárnoucí populaci a rostoucí poptávce po výživových produktech.
Jihoafrická republika
Jihoafrická republika se připravuje k historickému milníku. V roce 2029 se stane součástí vůbec první africké mise na Měsíc, když na jeho povrch dopraví vlastní vědecké zařízení v rámci čínské lunární mise Chang’e-8. Projekt Africa2Moon představuje významný krok nejen pro africký kosmický výzkum, ale také potvrzuje rostoucí význam Jihoafrické republiky v globálním kosmickém průmyslu.