Maroko
Maroko stojí na prahu rozvoje cirkulární ekonomiky v oblastech, kde dnes chybí infrastruktura i technologie – u textilního odpadu a nápojových kartonů. Pro české firmy se otevírá prostor přinést know-how, pilotní projekty i udržitelná řešení propojující sběr, recyklaci a výrobu nových produktů.
Maroko se v posledních letech stále častěji pouští do diskusí o cirkulární ekonomice, avšak v některých oblastech stojí stále na začátku. Dvě z nich jsou textilní odpad a nápojové kartony – segmenty, kde dnes chybí komplexní infrastruktura, ale kde zároveň leží obrovská obchodní příležitost.
V textilním průmyslu vzniká ročně více než 83 000 tun průmyslových zbytků, od odstřižků látek až po směsi přírodních a syntetických vláken. K tomu je třeba přičíst desítky tisíc tun použitého oblečení, pro které v zemi neexistuje ucelený systém sběru a třídění. Přibližně dvě třetiny textilního odpadu tvoří přírodní materiály, zejména bavlna, zatímco zbytek představují směsi a syntetické materiály. Recyklace se zatím omezuje na několik pilotních projektů – například spolupráci firem Evlox a UNIDO při regeneraci bavlny na nové příze, výrobu izolačních desek ze směsového textilu firmou Novimat nebo kolekce společnosti Vita Couture, která už dnes tvoří 70 % sortimentu z recyklovaných či ekologických materiálů.
Podstatná část odpadu však končí na skládkách nebo se používá jako levná výplň či palivo. Chybí infrastruktura pro sběr a třídění, technologie pro zpracování směsových materiálů i napojení recyklačních procesů na reálný trh s novými produkty. A právě zde může české know-how nabídnout řešení – od technologií na třídění a lisování textilu, přes využití recyklovaných vláken ve stavebnictví, až po školení zpracovatelů a municipalit.
Podobně problematická je situace u nápojových kartonů. Maročané ročně spotřebují 10 až 20 tisíc tun těchto obalů, z nichž drtivá většina – odhadem 95 % – končí ve směsném odpadu. Přestože papírové vlákno z kartonů lze vytěžit, složená vrstva PolyAl (kombinace plastu a hliníku) se zatím nezpracovává vůbec. V zemi neexistuje systém separace, ani kapacity na využití PolyAl, a největší města jako Casablanca, Rabat či Marrákeš se potýkají s jeho rychlým hromaděním.
Příležitost pro zahraniční technologie je zřejmá: dodávky kompletních linek na separaci a recyklaci kompozitních obalů, zavádění pilotních projektů výroby stavebních a interiérových materiálů z recyklátu či poskytování poradenství v odpadovém hospodářství. Maroko aktuálně hledá partnery, kteří nepřijedou pouze prodat stroj, ale dokážou vytvořit udržitelný systém – od sběru, přes zpracování až po výrobu nových, trhem žádaných produktů.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Maroko
Arménie,
Gruzie
Výstavba nového letiště v gruzínském městě Telavi odstartuje na podzim 2027 a dokončena má být do konce roku 2028. Původně mezinárodní projekt byl přepracován a nové letiště bude sloužit pouze domácím spojům.
Japonsko
Dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem z roku 2019 otevřela firmám jednodušší přístup na japonský trh. Českým exportérům přinesla v některých sektorech růst, zásadní zlom ale nepředstavovala.
Ázerbájdžán
Projekt Livable Baku, který je zaměřený na sanaci znečištěných jezer, nakládání s odpady a rozvoj, nabízí významné příležitosti pro české environmentální firmy.
Rakousko
Rakouské ekonomické instituty WIFO a IHS v letní prognóze mírně zlepšily výhled tamní ekonomiky. Po několika letech stagnace očekávají v roce 2026 návrat k růstu, přesto však upozorňují na přetrvávající nejistoty spojené s geopolitickým vývojem a stavem veřejných financí.