Slovinsko
V čerpání dostupných evropských prostředků země patří mezi nejúspěšnější členské země EU.
Evropská komise na základě pozitivního hodnocení plnění milníků a cílů v rámci čtvrté žádosti o platbu převedla Slovinsku dalších 440 milionů eur z unijního mechanismu obnovy po koronavirové krizi. Ze zmíněného mechanismu tak Slovinsko dosud celkem obdrželo 1,54 miliardy eur, tedy téměř 70 procent prostředků, které má k dispozici.
Slovinsko odeslalo čtvrtou žádost o vyplacení prostředků do Bruselu na konci června a pozitivní hodnocení i schválení výplaty obdrželo od Evropské komise v polovině října. Podle hodnocení Komise Slovinsko uspokojivě splnilo všech 27 milníků a cílů stanovených v rámci čtvrté žádosti.
Mezi nimi bylo i několik významných legislativních projektů, jako je zavedení reformy dlouhodobé péče, přijetí trvalého schématu zkrácené pracovní doby, předložení důchodové reformy do parlamentu, schválení změn zákona o regulaci trhu práce a zákona, který přináší reformu odměňování ve veřejném sektoru. V investiční části šlo například o vypsání veřejné zakázky na výstavbu nové infekční kliniky Univerzitního klinického centra v Lublani a realizaci modernizace železničních stanic v Grosuplje a Domžale.
Tímto dnešním vyplacením, které sestávalo ze 400 milionů eur nevratných prostředků a 40 milionů eur ve formě půjček, obdrželo Slovinsko dosud z mechanismu pro obnovu a odolnost po koronavirové krizi 1,54 miliardy eur. Z toho 1,07 miliardy eur tvoří nevratné prostředky a 0,47 miliardy eur půjčky. Slovinsko tak získalo téměř 70 procent všech dostupných evropských prostředků určených na realizaci plánu obnovy a odolnosti, což jej podle ministerstva financí řadí mezi nejúspěšnější členské státy EU.
Na základě poslední, čtvrté změny plánu obnovy, která ještě čeká na schválení Evropské komise, bude mít Slovinsko po dnešní výplatě k dispozici ještě přibližně 600 milionů eur – zhruba 540 milionů eur v nevratných prostředcích a asi 60 milionů eur v půjčkách.
Z těchto prostředků byly například financovány projekty obnovy železniční sítě, komunální projekty, projekty v oblasti digitalizace, vzdělávání a odborné přípravy, bytové výstavby a zdravotnictví.
Připravil kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Chorvatsko a Slovinsko
Zdroj: 24ur.com
Turecko
Turecko navyšuje kapacity solární a větrné energie a plánuje dosáhnout 120 GW do roku 2035. Podporuje tak energetickou bezpečnost.
Kanada
Letos v březnu oznámily Kanada a EU vylepšení dohody CETA. Reagují na aktuální geopolitické výzvy a potřebu diverzifikovat obchodní vztahy.
Španělsko
Země rozvíjí polovodičový sektor prostřednictvím nových továren, veřejně-soukromých partnerství a podpory z programu PERTE Chip. Projekty jako závod ve Vigu či plánované centrum IMEC v Málaze otevírají příležitosti i pro české exportéry v oblasti technologií a služeb.
Austrálie
Společně s odstraněním téměř všech cel dojde i ke zjednodušení administrativních a netarifních bariér, například usnadnění v certifikaci a testování pro vstup některých produktů na trh. Očekává se, že se obchod se zbožím mezi EU a Austrálií v následujících deseti letech zvýší až o 33 %.