Podle ministra energetiky a přírodních zdrojů Alparslana Bayraktara vláda současně připravuje regulatorní rámec, který by investorům do SMR mohl nabídnout zvláštní pobídky a výjimky. Ankara chce využít existující kapacity domácího jaderného průmyslu a zapojit se také do vývoje nových technologií.

Dlouhodobé ambice jsou výrazně vyšší. Turecko chce do roku 2050 disponovat nejméně 20 GW instalovaného jaderného výkonu, z čehož má přibližně 5 GW připadat právě na malé modulární reaktory. Vedle SMR země počítá s velkými jadernými elektrárnami. První z nich, Akkuyu v provincii Mersin s celkovým výkonem 4,8 GW, se již nachází ve fázi uvádění prvního bloku do provozu. Další projekty Ankara plánuje v Sinopu a Thrákii.

Významným krokem je nová dohoda mezi státní společností TÜNAŞ a americkou U.S. Trade and Development Agency (USTDA). V jejím rámci budou posuzovány SMR technologie čtyř amerických společností a pět různých návrhů reaktorů čtvrté generace. Studie se zaměří mimo jiné na náklady, licencování, dodavatelské řetězce, možnosti financování, bezpečnost a výběr vhodných lokalit.

Turecko zároveň rozšiřuje mezinárodní spolupráci. Jedná s Kanadou a připravuje dohodu s francouzskou EDF, která se má týkat nejen investic, ale také provozu a jaderné bezpečnosti. Rozvoj SMR má podpořit energetickou bezpečnost, dekarbonizaci průmyslu a rostoucí spotřebu elektřiny. Samotná IEA upozorňuje, že SMR mohou Turecku nabídnout flexibilnější způsob dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví, jejich rozvoj ale bude vyžadovat jasný regulatorní a investiční rámec.

Zpracoval kolektiv praocvníků zahraniční kanceláře CzechTrade, součást CzechBusiness, v Turecku

Zdroj: Enerji.gov.tr, Anadolu Agency