Turecko připravuje vytvoření dvou meziresortních orgánů – Rady pro kritické nerosty a Rady pro kritické suroviny, jejichž úkolem bude koordinovat státní politiku v oblasti strategických surovin, zvýšit domácí produkci a snížit závislost na zahraničních dodávkách. 

Kromě Ministerstva energetiky mají být do systému zapojeny mj. ETİ Maden, MTA, TÜBİTAK, ministerstva průmyslu, obchodu a obrany a také turecká agentura pro obranný průmysl SSB. Hodnotit se bude nejen ekonomický a strategický význam jednotlivých surovin, ale také riziko výpadků dodavatelských řetězců a environmentální a sociální dopady těžby.

Turecko již identifikovalo 37 kritických nerostů, přičemž mezi nejvyšší priority zařadilo lithium, stříbro, titan, železo, mangan, zinek, měď a hliník. Samostatně bylo na základě potřeb obranného průmyslu určeno 26 strategických nerostů. Novela horního zákona z roku 2025 zároveň vytvořila právní rámec umožňující u kritických a strategických surovin například povinné vytváření zásob či urychlené vyvlastnění pro potřeby těžby.

Významnou součástí turecké strategie jsou prvky vzácných zemin (REE). V lokalitě Beylikova u Eskişehiru stát eviduje zdroj přibližně 694 milionů tun rudy obsahující mimo jiné 12,5 milionu tun oxidů vzácných zemin. Pilotní zpracovatelský závod funguje od roku 2023 a vláda plánuje vybudování průmyslového zařízení s kapacitou zpracování přibližně 570 tisíc tun rudy ročně.

Celkově jde o posun od samotného mapování nerostných zdrojů k aktivní průmyslové a bezpečnostní politice, jejímž cílem je domácí těžba, zpracování a tvorba strategických zásob pro obranný, energetický, automobilový, elektronický a high-tech průmysl. Pro zahraniční firmy mohou vznikat příležitosti zejména v oblasti těžebních a úpravárenských technologií, zpracování rud, recyklace a technologického know-how.

Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechBusiness/CzechTrade v Turecku 

Zdroje: Hurriyet Daily News, Enerji.gov.tr