Turecko
Obchodní deficit Turecka v únoru 2026 vzrostl o 15,9 %. Na rostoucím deficitu se podílí hlavně dovoz surovin.
Turecký zahraniční obchod zaznamenal v únoru 2026 výrazné zhoršení bilance. Podle údajů statistického úřadu TÜİK a ministerstva obchodu vzrostl obchodní deficit meziročně o 15,9 % z 7,79 miliardy dolarů na 9,03 miliardy dolarů. Vývoz sice mírně posílil o 1,5 % na 21,05 miliardy dolarů, tempo růstu dovozu však bylo výrazně vyšší a dosáhlo 5,5 % s celkovým objemem přes 30 miliard dolarů. Poměr vývozu k dovozu se tak snížil ze 72,7 % na 70,0 %.
Struktura tureckého vývozu nadále stojí především na průmyslové výrobě, která tvořila 93,8 % celkového objemu. Zemědělství a lesnictví přispěly pouze 4,0 %. Naopak dovoz je silně ovlivněn vysokým podílem meziproduktů, zejména surovin, které tvořily 72,2 % dovozu. Turecká ekonomika tak zůstává závislá na zahraničních vstupech pro vlastní výrobu.
Analýza technologické náročnosti obchodu ukazuje dlouhodobý problém. Vysoce technologické produkty představovaly pouze 3,2 % vývozu zpracovatelského průmyslu, zatímco jejich podíl na dovozu činil 11,2 %. Tento rozdíl nadále přispívá k nerovnováze zahraničního obchodu a ukazuje na potřebu posílení domácí produkce s vyšší přidanou hodnotou.
Teritoriální struktura obchodu potvrzuje silné vazby na evropské trhy i závislost na asijských dodavatelích. Největším odběratelem tureckého zboží zůstává Německo s objemem 1,85 miliardy dolarů, následované Spojeným královstvím a Spojenými státy. Na straně dovozu dominuje Čína s objemem 4,12 miliardy dolarů, dále Ruská federace a Německo.
Po vyloučení volatilních položek, jako jsou energie a zlato, se ukazuje ještě výraznější nerovnováha. Vývoz v tomto případě vzrostl o 4,4 %, zatímco dovoz o 12,8 %. Domácí poptávka po zahraničních výrobcích a průmyslových komponentech tak převyšuje růst vývozu. Za první dva měsíce roku 2026 klesl vývoz o 1,3 %, zatímco dovoz vzrostl o 2,8 %. Obchodní deficit se tak meziročně zvýšil o 13,8 %. Tento vývoj naznačuje rostoucí tlak na hospodářskou politiku, která bude muset reagovat podporou výroby s vyšší přidanou hodnotou a omezením závislosti na dovozu.
České firmy mohou využít silné průmyslové základny Turecka a nabídnout řešení, která podpoří efektivitu výroby a sníží závislost na méně sofistikovaných dovozech. Současná struktura tureckého zahraničního obchodu ukazuje prostor pro zahraniční dodavatele, zejména v odvětví průmyslových vstupů a technologicky náročnějších řešení. Vysoký podíl dovozu meziproduktů i technologická mezera naznačují poptávku po inovativních produktech a moderních technologiích.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Turecko
Zdroj: P. A. Turkey
Spojené arabské emiráty
Centrální banka SAE ve spolupráci se společností Core42 buduje suverénní finanční cloudovou infrastrukturu využívající umělou inteligenci. Má zajistit ochranu dat, kybernetickou bezpečnost a podpořit inovace ve finančním sektoru.
Španělsko
Madrid se profiluje jako centrum technologických firem a startupů ve Španělsku. Posiluje tak jeho význam pro inovace i export.
Spojené arabské emiráty
Dubaj se posunula na 7. místo v globálním žebříčku finančních center. Posiluje tak svou pozici mezinárodního finančního centra a zvyšuje atraktivitu pro investory díky rozvoji DIFC a růstu finančních a fintech služeb.
Kolumbie
V souvislosti s aktuálním konfliktem na Blízkém východě dochází ke zvýšení cen ropy na světových trzích. Kolumbie jako vývozce ropy z vysokých cen ropy profituje, což přináší nové příjmy do státního rozpočtu.