Turecko
Obchodní deficit Turecka v únoru 2026 vzrostl o 15,9 %. Na rostoucím deficitu se podílí hlavně dovoz surovin.
Turecký zahraniční obchod zaznamenal v únoru 2026 výrazné zhoršení bilance. Podle údajů statistického úřadu TÜİK a ministerstva obchodu vzrostl obchodní deficit meziročně o 15,9 % z 7,79 miliardy dolarů na 9,03 miliardy dolarů. Vývoz sice mírně posílil o 1,5 % na 21,05 miliardy dolarů, tempo růstu dovozu však bylo výrazně vyšší a dosáhlo 5,5 % s celkovým objemem přes 30 miliard dolarů. Poměr vývozu k dovozu se tak snížil ze 72,7 % na 70,0 %.
Struktura tureckého vývozu nadále stojí především na průmyslové výrobě, která tvořila 93,8 % celkového objemu. Zemědělství a lesnictví přispěly pouze 4,0 %. Naopak dovoz je silně ovlivněn vysokým podílem meziproduktů, zejména surovin, které tvořily 72,2 % dovozu. Turecká ekonomika tak zůstává závislá na zahraničních vstupech pro vlastní výrobu.
Analýza technologické náročnosti obchodu ukazuje dlouhodobý problém. Vysoce technologické produkty představovaly pouze 3,2 % vývozu zpracovatelského průmyslu, zatímco jejich podíl na dovozu činil 11,2 %. Tento rozdíl nadále přispívá k nerovnováze zahraničního obchodu a ukazuje na potřebu posílení domácí produkce s vyšší přidanou hodnotou.
Teritoriální struktura obchodu potvrzuje silné vazby na evropské trhy i závislost na asijských dodavatelích. Největším odběratelem tureckého zboží zůstává Německo s objemem 1,85 miliardy dolarů, následované Spojeným královstvím a Spojenými státy. Na straně dovozu dominuje Čína s objemem 4,12 miliardy dolarů, dále Ruská federace a Německo.
Po vyloučení volatilních položek, jako jsou energie a zlato, se ukazuje ještě výraznější nerovnováha. Vývoz v tomto případě vzrostl o 4,4 %, zatímco dovoz o 12,8 %. Domácí poptávka po zahraničních výrobcích a průmyslových komponentech tak převyšuje růst vývozu. Za první dva měsíce roku 2026 klesl vývoz o 1,3 %, zatímco dovoz vzrostl o 2,8 %. Obchodní deficit se tak meziročně zvýšil o 13,8 %. Tento vývoj naznačuje rostoucí tlak na hospodářskou politiku, která bude muset reagovat podporou výroby s vyšší přidanou hodnotou a omezením závislosti na dovozu.
České firmy mohou využít silné průmyslové základny Turecka a nabídnout řešení, která podpoří efektivitu výroby a sníží závislost na méně sofistikovaných dovozech. Současná struktura tureckého zahraničního obchodu ukazuje prostor pro zahraniční dodavatele, zejména v odvětví průmyslových vstupů a technologicky náročnějších řešení. Vysoký podíl dovozu meziproduktů i technologická mezera naznačují poptávku po inovativních produktech a moderních technologiích.
Autor: Zahraniční kancelář CzechTrade Turecko
Zdroj: P. A. Turkey
Maroko
Marocké banky přebírají operace francouzských bank a to nejen v Maroku.
Korejská republika
Vláda slíbila firmám, které učiní odvážná investiční rozhodnutí, plnou podporu ve formě finanční pomoci a regulačních reforem.
Gruzie
Poptávka po nemovitostech v druhém největším gruzínském městě, známém mořském letovisk Batumi, zůstává nadále vysoká, a to i přes rekordní počet transakcí na konci loňského roku. V prvním čtvrtletí roku 2026 se ve městě prodalo 4049 bytů v celkové hodnotě 321 milionů dolarů, což představuje nárůst o 15,8 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Jihoafrická republika
Jihoafrická republika uzavřela evropsky podporovanou investici ve výši přibližně 90 milionů dolarů na výstavbu nového moderního závodu na výrobu vakcín, který má vzniknout v rámci společnosti Biovac. Projekt je spolufinancován Evropskou investiční bankou a dalšími evropskými partnery a představuje jeden z klíčových kroků v posilování farmaceutické soběstačnosti Afriky.