Itálie
Jak se vypořádala Itálie s organizací vrcholné akce celosvětového měřítka? Jakou bude mít akce podobu a jaký bude mít vliv na italskou ekonomiku rozebereme v následujícím článku.
Přestože veřejné mínění Italů zůstává poměrně chladné, představují zimní olympijské hry 2026 v Miláně-Cortině jednu z nejambicióznějších politických a ekonomických výzev, kterým Itálie čelí v posledních desetiletích. Jedná se nejen o sportovní událost, ale také o složitý mechanismus, který zahrnuje veřejné finance, infrastrukturu, zaměstnanost, cestovní ruch, životní prostředí a správu věcí veřejných.
Na olympijské hry Milán-Cortina bude akreditováno 900 sportovců, rozdělených na 1800 mužů a 1100 žen. To znamená, že 47 % sportovců budou ženy, což je historický rekord pro zimní olympijské hry. Hry se budou konat od 6. do 22. února 2026 a oficiálně se jich zúčastní 91 zemí. Soutěže se budou konat v 16 disciplínách a 116 závodů proběhne v Lombardii, Benátsku a Tridentsko-Horní Adiži.
K dispozici je 1,4 milionu vstupenek, což je pro zimní olympijské hry bezprecedentní počet. Očekává se, že v olympijském roce navštíví Itálii 66,7 milionu mezinárodních turistů, to je nárůst o 9,3 % oproti roku 2025. Nárůst mezinárodních turistů v olympijském roce by měl vygenerovat dodatečné příjmy ve výši 2,9 miliardy eur, což posílí roli cestovního ruchu jako klíčového odvětví národního hospodářství. Dále se odhaduje, že hry budou sledovat přibližně 3 miliardy diváků v televizi či prostřednictvím streamovacích služeb a digitálních platforem.
Co se týče ekonomické hodnoty ZOH Milano-Cortina 2026, její výše by měla dosáhnout 5,3 miliardy eur. Podle analýz Banca Ifis a Oxford Economics částka zahrnuje:
Investice do stavebních prací zatím dosáhly 3,54 miliardy eur. Oficiální plán zahrnuje 98 projektů, přičemž strategie se zaměřuje na budoucnost a udržitelnost:
Navýšení nákladů se odhaduje o 157 milionů eur, což je u akcí takového rozsahu víceméně očekávaný standard.
Zpracoval kolektiv zahraniční kanceláře CzechTrade Itálie.
Zdroj: Affari Italiani
Turecko
Turecko navyšuje kapacity solární a větrné energie a plánuje dosáhnout 120 GW do roku 2035. Podporuje tak energetickou bezpečnost.
Kanada
Letos v březnu oznámily Kanada a EU vylepšení dohody CETA. Reagují na aktuální geopolitické výzvy a potřebu diverzifikovat obchodní vztahy.
Španělsko
Země rozvíjí polovodičový sektor prostřednictvím nových továren, veřejně-soukromých partnerství a podpory z programu PERTE Chip. Projekty jako závod ve Vigu či plánované centrum IMEC v Málaze otevírají příležitosti i pro české exportéry v oblasti technologií a služeb.
Austrálie
Společně s odstraněním téměř všech cel dojde i ke zjednodušení administrativních a netarifních bariér, například usnadnění v certifikaci a testování pro vstup některých produktů na trh. Očekává se, že se obchod se zbožím mezi EU a Austrálií v následujících deseti letech zvýší až o 33 %.